INTERVIEW: Klaus Förderer, manažer EDI a GDSN, GS1 Germany

Sektor čerstvých potravin je v rámci rychloobrátkového zboží „nejglobálnější“: ve srovnání s ostatními odvětvími FMCG nabízí největší podíl produktů pocházejících z jiných zemí, ale i světadílů. I proto má z pohledu rozvoje implementace standardů Systému GS1 kategorie fresh food výjimečné postavení. Podrobněji Klaus Förderer, seniorní manažer EDI a GDSN, GS1 Germany, současně vedoucí pracovní skupiny ovoce a zeleniny v GS1 in Europe.

Kudy se ubírala vaše profesní dráha do nástupu v GS1 Germany, kde se specializujete na standardizační procesy?

Vystudoval jsem průmyslové inženýrství a získal titul inženýra v oboru zemědělství tropů. Absolvoval jsem studijní pobyty ve Švýcarsku, Kalifornii a Kolumbii, po absolvování jsem vstoupil do Německého ekonomického institutu, kde jsem se věnoval podpoře malých a středních podniků při zavádění inovací. Od roku 2001 pracuji pro GS1 Germany.

Jaká je náplň vaší práce

Pracuji v oddělení standardizačních procesů, kde jsem zodpovědný za standardy pro EDI komunikaci, především v oblasti elektronické fakturace, a to na evropské i globální úrovni. V roce 2011 jsem také převzal zodpovědnost za standardizační procesy týkající se produktů ze sektoru ovoce a zeleniny.

Foto: Jáchym Kliment

Kdy se vaše členská organizace GS1 zapojila do aktivit v sektoru čerstvých potravin?

Odvětví čerstvých potravin pro nás bylo velice zajímavé od samého počátku. Pro tento sektor jsme zavedli národní číselník pro zboží s proměnnou hmotností (RCN). Využívání standardů Systému GS1 bylo v této oblasti vždy upozaďováno, a to zejména kvůli specifickým vlastnostem typickým právě pro tento druh produktů. Těmito specifiky myslím především velké množství malých dodavatelů, převaha zboží s proměnnou hmotností a sezonnost zboží s dopady na jeho dostupnost.
V posledních letech však došlo u maloobchodníků k zásadnímu obratu ve smýšlení, a to hlavně díky stále větší náročnosti spotřebitelů. Unikátní identifikace produktů pomocí GTIN se stala nezbytnou stejně jako využívání dalších standardů Systému GS1 v oblastech, jako jsou kmenová data, označování, objednávací procesy či sledovatelnost produktů.

Jak se změnilo smýšlení v retailu?

Podle chování společností je zřejmé, že požadují implementaci mnohem strukturovanějšího přístupu k dodavatelskému řetězci, chtějí například přestat využívat faxy nebo telefony pro objednávací procesy. Je tedy třeba být připraven na vzrůstající požadavky týkající se sledovatelnosti produktů, zároveň je ale stále nutné pracovat i na efektivnějším dodavatelském řetězci. To je přesně ta chvíle, kdy mohou do hry vstoupit ověřené standardy Systému GS1.

Jaká je dnešní pozice sektoru ovoce a zeleniny v širším kontextu rychloobrátkového zboží?

Produkty ze sektoru ovoce a zeleniny v Německu představují zhruba 20 % z celkového objemu prodeje supermarketů. Kromě toho hrají klíčovou roli v rozmístění zboží na prodejní ploše supermarketů, neboť představují stěžejní sortiment. Je tedy potřeba zajistit plnou dostupnost a vysokou kvalitu tohoto zboží. Pomocí standardizovaných procesů založených na Systému GS1 chtějí dodavatelé dosáhnout vyšší efektivity a lepšího uspokojení požadavků ze strany svých zákazníků.
V daném odvětví také panuje silný tlak ze strany diskontních řetězců, které mají v Německu silnou pozici, a to i v prodeji produktů ze sektoru ovoce a zeleniny. Běžné supermarkety se oproti tomu snaží vymezit vysokou kvalitou zboží, prémiovou nabídkou a širokým sortimentem. Zde je dostupnost opět kritickým faktorem.

Co v sektoru ovoce a zeleniny považujete za nejzajímavější?

Jako největší výzvu vidím vytvoření spolupráce mezi jednotlivými subjekty dodavatelského řetězce a zapojení klíčových hráčů na trhu.

V čem spočívá největší potenciál standardů Systému GS1 pro sektor čerstvých potravin?

Pracujeme především na harmonizovaném přístupu k základním standardům GS1, které se vztahují k identifikaci (GTIN, GLN, SSCC), kmenovým datům (GDSN) a značení produktů. Implementace těchto základů zefektivní fungování dodavatelského řetězce pro všechny obchodní partnery. V porovnání s ostatními sektory zde bylo vlastně jednodušší dosáhnout evropského konsenzu, jelikož ovoce a zelenina patří mezi produkty obchodované po celém světě a maloobchodníci je nakupují nejen od dodavatelů z Evropy, ale také z ostatních kontinentů. Ostatní spotřební zboží je oproti tomu většinou produkováno a obchodováno lokálně. Navíc bez implementace základních standardů je dosažení další optimalizace v tomto sektoru víceméně nemožné, protože projekty jako sledovatelnost nebo internet věcí nejsou (IoT) bez základních prvků, jako je GTIN nebo kvalitní kmenová data, realizovatelné.

Foto: Jáchym Kliment

Jaká je budoucnost aplikace 2D symbolů pro identifikaci ovoce a zeleniny?

V oblasti využívání 2D symbolů sledujeme vzestupný trend. Například v Belgii se situace vyvíjí velice slibně.

Působíte v pracovní skupině GS1 in Europe Fruit & Vegetable Group…

V pracovní skupině jsme již měli zástupce z Nizozemska a Německa, ale brzy jsme si uvědomili, že toto složení není dostačující. Ovoce a zelenina patří mezi produkty obchodované celosvětově, proto je nezbytné mít v pracovní skupině evropské a celosvětové zastoupení. V roce 2012 proběhlo jednání IFPS (International Federation for Produce Standards), GS1 Global Office, GS1 in Europe a GS1 Germany. Setkání položilo základy pro vznik této pracovní skupiny a následné silné spolupráce na globální úrovni. GS1 Germany spolu s GS1 Spain tuto pracovní skupinu nyní vedou. Podařilo se nám zapojit silné hráče na trhu (maloobchodníky, dodavatele), kteří jsou ochotni spolupracovat na implementaci našich standardů. Jejich motivací je získat ucelené a udržitelné řešení pro podporu dodavatelského řetězce. Spolupráce mezi ostatními státy je pro nás navíc důležitá i proto, že většina zastoupených zemí je členy EU, a řídí se tedy stejnými regulatorními předpisy.

Které hráče z mezinárodního trhu čerstvých potravin se vám podařilo do pracovní skupiny získat?

Za retailery spolupracujeme např. s největší maloobchodní společností v Německu, řetězcem EDEKA, s REWE a Metro C&C, aktivními partnery jsou také švédská ICA a Migros ze Švýcarska. Z dodavatelů mohu uvést některé z velkých nizozemských společností z platformy Frug I Com, mezi které patří např. Dole, San Lucar, Greenyard nebo Capespan. Ostatní společnosti jsou nepřímo zapojeny prostřednictvím jejich lokálních organizací GS1. Nespíme na vavřínech, stále se snažíme zapojovat další firmy, aby pracovní skupina co nejvíce reprezentovala reálný trh.

Frug I ComPlatforma sdružující subjekty zainteresované v oblasti ovoce a zeleniny za účelem zlepšení fungování tohoto sektoru v různých oblastech, jako je IT, značení produktů, logistika. Platforma úzce spolupracuje s organizací GS1.

Pracovní skupinu tvoří nadšení propagátoři standardů GS1. Jaké argumenty pro podporu standardizace používají?

Výše jmenované společnosti patří mezi první, které zavedly standardy Systému GS1 a podporují naše úsilí. Jejich společným cílem je zvýšit efektivitu ve vlastních procesech a zavádět řešení, která obstojí i v budoucnosti. Jelikož jsou standardy Systému GS1 globální, stejně jako je globální také obchod v sektoru ovoce a zeleniny, považují toto spojení za ideální. Naši partneři vědí, že nové technologie a trendy nemohou být bez standardizace účinně podporovány.

Jak lze podle vás nejlépe propojit klíčové společnosti a subjekty, aby vzájemně spolupracovaly na zlepšování sektoru čerstvých potravin a procesů uvnitř něj?

Spolupráce uvnitř dodavatelského řetězce je klíčová k dosažení větší efektivity, protože již jednoduché požadavky, jako např. nové prvky na etiketě, mohou výrazně zvýšit náklady, které ve svém důsledku povedou ke zvýšení cen produktů pro koncové zákazníky. Budoucím výzvám lze tedy čelit pouze tehdy, pokud budou jednotlivé subjekty spolupracovat a využívat stejných standardů. Díky tomu vzroste i tlak na vyšší kvalitu produktů.

Daří se vám obdobně zapojovat také veřejné instituce?

Dosud jsme s regulátory hlouběji nespolupracovali, protože jsme se zaměřovali v první řadě na subjekty dodavatelského řetězce. Vzhledem k novým legislativním požadavkům na značení produktů se ale spolupráce s veřejnými institucemi začíná rozvíjet více. Větší důraz na spolupráci podle mého názoru přijde ve chvíli, kdy vzrostou legislativní požadavky na bezpečnost potravin a jejich sledovatelnost a dostanou se tak do většího zájmu politické reprezentace. Z tohoto důvodu je nutná intenzivní spolupráce, abychom mohli těmto subjektům ukázat možnosti standardizace a také pomoci zabránit roztříštění požadavků jednotlivých členských států EU.

Jaké projekty pracovní skupina v poslední době realizovala?

Naše práce v oblasti standardizace je zaměřena primárně na spolupráci uvnitř Evropy. Spočívá především v implementaci evropských příruček do praxe. Kromě toho se podílíme i na evropském projektu IoF2020 (Internet of Food2020), který se zaměřuje na implementaci IoT do potravinového a výrobního řetězce. Nedávno jsem se rovněž zapojil do pilotního projektu zaměřeného na „chytré“ vratné přepravky.

Mohl byste uvést největší benefity, které podle vás implementace standardů Systému GS1 může těmto projektům přinést? Řekl bych, že se shodují s obecným přínosem standardů Systému GS1: orientace na uživatele, bezplatné a globálně možné využívání, udržitelnost.

Jaké jsou budoucí plány pracovní skupiny?

V současnosti se věnujeme více oblastem najednou; máme několik doporučení trhu, na co se zaměřit především. Je tedy nezbytné podpořit implementaci našich standardů v praxi a také vytvořit platformu pro naše partnery z průmyslu, díky které bude možné sdílet příklady nejlepší praxe a zkušenosti. S tím souvisí rovněž správa a další rozšiřování již zavedených postupů a doporučení. Dále se zaměříme také na sledovatelnost produktů, pro kterou v současnosti vytváříme nový manuál odpovídající novým legislativním požadavkům.

BRIEFINTERVIEW: Radbout Buijs, senior consultant, Frug I Com

Co bylo hlavním impulsem, který vedl k založení platformy Frug I Com?

Potřeba sjednotit a standardizovat procesy uvnitř sektoru ovoce a zeleniny, která zesílila především díky rozšíření mezinárodního obchodu a odlišným legislativním požadavkům na lokálních úrovních.
V platformě Frug I Com najedete zástupce pěstitelů ovoce a zeleniny, zemědělských družstev, obalových firem a logistických operátorů. Velkoobchodníci a retaileři v ní zastoupeni nejsou. Na řešení hlavních témat se v rámci platformy podílí i skupina poskytovatelů technických řešení.

Které ze standardů Systému GS1 jsou pro vás nejdůležitější?

GDSN, GPC, EPCIS, na úrovni jednotlivých pěstitelů pak GLN.

Co považujete za klíčová témata, na která je třeba se v sektoru ovoce a zeleniny zaměřit?

Rozšíření globální datové synchronizace pro efektivnější a rychlejší zadávání ověřených kmenových dat. Dále procesy doplňování zboží v maloobchodu, v kombinaci s EPCIS pro zvýšení přehledu o prodávaném zboží. Širší využívání GDSN považuji za hlavní výzvu. Dále: efektivita procesů doplňování zboží v maloobchodu stejně jako lepší vzájemné porozumění specifickým procesům a požadavkům uvnitř sektoru ovoce a zeleniny mezi jednotlivými partnery podél dodavatelského řetězce. Důvodem jsou specifika, která produkty z tohoto sektoru oproti jiným potravinářským odvětvím mají.

Na kterých projektech s GS1 in Europe aktuálně spolupracujete?

Zabýváme se problematikou mezioborového využití GDSN a Globálním datovým modelem, projektem Fresh-upstream/EPCIS i nizozemským národním programem datové kvality.

Více INTERVIEW: Klaus Förderer, manažer EDI a GDSN, GS1 Germany

O autorovi – Simona Mertová

avatar: Simona Mertová

manažerka, GS1 Czech Republic