30 let Systému GS1 u nás: V první linii tiskaři

Historie raných etap automatické identifikace pomocí čárových kódů je především historií jejich výroby. V první linii v té době stáli tiskaři. Na úplném začátku dominovala výroba čárových kódů metodou polygrafické reprodukce.

Nejstarší čárové kódy Made in Czechoslovakia byly tištěny z filmových předloh, které dodávali zahraniční obchodní partneři československým vývozcům. Již tehdy byla kvalita tisku na vysoké úrovni. Zasloužil se o to n. p. Grafotechna (dnes GRAFOTECHNA PRINT) a Výzkumný ústav polygrafické techniky. Grafotechna byla v roce 1985 pověřena vystupovat jako technický garant označování obalů výrobků čárovými kódy EAN. „Naším úkolem bylo zapojení ČSSR do systému EAN po technické stránce,“ vysvětluje Zdeněk Indra, jednatel společnosti GRAFOTECHNA PRINT a člen Výboru GS1 Czech Republic. „V první fázi bylo nutné zabezpečit dovoz etiket a filmových předloh. Hledali jsme po Evropě dodavatele vhodného spotřebního materiálu i know-how,“ vzpomíná Zdeněk Indra. Prubířským kamenem kvality tisku čárových kódů byla výroba knih s kódy ISBN určených pro zahraniční trh. Hrozba vrácení celého nákladu odběratelem tiskaře naučila bedlivě kontrolovat správnost provedení symbolů EAN; kontroly byly v 80. letech v tiskárnách paradoxně důslednější než dnes. Všechny tiskárny, které se tiskem čárových kódů zabývaly, byly vybaveny verifikačními zařízeními. Některá tato zařízení jsou využívána dodnes.

Zdeněk Indra
Zdeněk Indra
Zdroj: GS1 Czech Republic

Konečně filmové předlohy domácí výroby

Později se tehdejší ministerstvo průmyslu prostřednictvím Správy federálních hmotných rezerv pokusilo dosáhnout nezávislosti na západních dovozech tiskařských materiálů pro výrobu čárových kódů. „V roce 1987 jsme zakoupili první dvě termotiskárny německé značky Etimark. Vzhledem k vysokým nákladům na dovoz etiket zadalo ministerstvo Grafotechně Grafotechně vývoj původního československého termoaktivního papíru, na který se měl přenášet kód EAN.“ Vývoj zašel do slepé uličky, a tak bylo rozhodnuto vrátit se k dovozu etiket z Německa.

Zlomem v tisku čárových kódů byl rok 1989, kdy ČSSR jako první země RVHP začala vyrábět vlastní filmové předlohy. Grafotechna zakoupila fotoplotter na výrobu filmových předloh zn. BCS; počítač a software zn. IBM byl dovezen tajně jako součást zřízení. Předlohy se vyráběly do roku 1997, kdy byly vytlačeny novými technologiemi pro přípravu předloh.

Účinná propagace na veletrzích a výstavách

V roce 1987 začal Zdeněk Indra spolupracovat s Jaroslavem Martinicem, který vedl středisko EAN při Správě federálních hmotných rezerv. „Společně jsme systém EAN představovali na českých veletrzích a dalších společenskoobchodních akcích,“ říká Zdeněk Indra. Služebních cest za účelem propagace systému se zúčastňovala také Jana Váňová, která dnes v GS1 Czech Republic zastává pozici obchodní manažerky: „Jezdívali jsme převážně na brněnské veletrhy, hlavně na EMBAX-PRINT a veletrh SALIMA, kde jsme systém EAN propagovali na vlastním stánku. Zde jsme besedovali s náhodnými zájemci nebo měli schůzky po předchozí domluvě. Kvůli technice pak kolegové navštěvovali výstavu INVEX.“


Zdroj: GS1 Czech Republic

„Podařilo se nám přesvědčit velký počet zájemců,“ pokračuje Zdeněk Indra. „Řada lidí v automatické identifikaci viděla budoucnost. Díky tomu nebylo později těžké v momentě masivního nástupu požadavků na automatickou identifikaci těmto požadavkům vyhovět.“ Středisku EAN Československo se podařilo vybudovat solidní povědomí o budoucích nárocích trhu na automatickou identifikaci ještě v době, kdy bylo hromadné odbavování spotřebitelských jednotek na pokladnách prodejen hudbou budoucnosti. Pracovnici EAN Československo si udržovali solidní znalosti o aktuálním vývoji účastí na západoevropských akcích a veletrzích, jako např. Scan v Paříži či Düsseldorfu.

Jaké používali propagátoři systému EAN mezi českými podniky argumenty? „Byli jsme seznámeni s vývojem v zahraničí. Nepochybovali jsme o tom, že se systém automatické identifikace dříve nebo později rozšíří i na náš trh. Tou dobou již spousta tuzemských výrobců tušila, že podmínkou jejich dalšího setrvávání na zahraničních trzích bude označování jejich výrobků čárovým kódem,“ odpovídá Zdeněk Indra.

Mnoho podniků se podle něj k otázce značení stavělo velmi prozíravě. Ačkoli v daný moment systém ještě nemohli využít, o jeho zavedení se aktivně zajímali. Nepouštěli ze zřetele budoucnost.

„Vzpomínám na zástupce podniku Astra Diu Jevíčko, který se na jedné z prezentací ptal, zda má smysl zavést označování zboží čárovými kódy EAN, když svoji produkci exportovali především do Afriky. Přisvědčil jsem, že ano,“ vzpomíná Zdeněk Indra. „Po čase se nám ozval a nadšeně vyprávěl o úspěšném představení podniku na západoevropském veletrhu, kde se setkali s podmínkou značit zboží čárovými kódy.“

Zatímco později byly firmy ke značení donuceny odběrateli, v první fázi v rozhodnutí k zapojení do systému EAN hrála roli směs různých pohnutek. Mít na svém výrobku čárový kód byla otázka prestiže a dnešními slovy marketingu. V první stovce zapojených společností se např. objevil i dodavatel krmiv pro hlodavce pro zverimexy.

Jana Váňová
Jana Váňová
Zdroj: GS1 Czech Republic

Osvěta s technickými firmami

Dalším významným počinem EAN Československo z pohledu rozšiřování automatické identifikace byla spolupráce se vznikajícími technickými společnostmi, které dovážely zařízení pro výrobu etiket s čárovými kódy (Grafotechna na tuto činnost ztratila svůj faktický monopol v roce 1990) a zařízení na jejich dekódování.

Pracovníci EAN Československo organizovali speciální výstavy, na kterých technickým firmám umožňovali propagaci vlastní nabídky. Současně radili veřejnosti, na koho se obrátit v případě potřeby zavedení systému pro automatickou identifikaci, kde shánět technickou podporu.

Tak vznikl zárodek pozdějšího systému akreditovaných partnerů GS1 Czech Republic a služba zprostředkování kontaktu s vybranými dodavateli podle regionu, dostupná na adrese http://www.gs1cz.org/podpora/dodavatelepro-system-gs1/.

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .