Nová evropská legislativa o značení potravin: větší bezpečnost a informovanost spotřebitelů

Ke konci roku 2011 vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Pravidla pro označování potravin upravená tímto nařízením nabývají účinnosti 13. prosince 2014, s výjimkou ustanovení týkajícího se povinného uvádění výživových údajů, které se použije až od 13. prosince 2016. Mezi obecnými cíli, které nařízení sleduje, není jen volný oběh potravin v rámci evropského trhu, ale také vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví a zájmů spotřebitelů.
Nařízení (EU) č. 1169/2011 - geneze

Stávající pravidla pro označování potravin upravená směrnicí starou více než 30 let jsou překonaná. Stejně tak pravidla výživového označování potravin přijatá v roce 1990. Během doby jejich platnosti znatelně narostl počet výrobků na trhu a zároveň se změnil způsob jejich uvádění na trh. Změnila se však i poptávka spotřebitelů samotných. Roste počet spotřebitelů nakupujících potraviny přes internet. Ti mají právo na stejné informace o potravině jako spotřebitelé, kteří nakupují v supermarketech.

Etikety a obaly jsou čím dál více komplexnějším zdrojem informací o potravině a spotřebitelé jsou těmito informacemi doslova zavaleni. Původní evropská legislativa týkající se označování potravin je poměrně roztříštěná. Po několika letech diskuzí se spotřebitelskými organizacemi, členskými státy, farmáři, zpracovateli a obchodníky v roce 2008 představila Evropská komise návrh nařízení, které dosavadní předpisy na označování potravin sjednocuje, zjednodušuje a modernizuje. Nová pravidla mají umožnit spotřebiteli jednoduchý přístup k nejdůležitějším informacím na obalu a současně umožnit výrobcům hledat i nadále inovace a zdokonalovat své produkty.

Po dlouhém legislativním procesu nařízení nakonec pod číslem 1169/2011 vyšlo na podzim 2011 v Úředním věstníku EU. Po ukončení přechodného období dojde ke zrušení evropských směrnic, které samostatně upravovaly označování potravin. Na tyto změny bude reagovat legislativa ČR (např. novelou zákona o potravinách a prováděcích právních předpisů k němu).

Důvody přezkoumání pravidel pro označování potravin

Zjednodušení. Evropští zákonodárci pokládali za vhodné seskupit do stejného právního textu ustanovení týkající se označování potravin, jejich prezentace a reklamy; výživového označování a informací o přítomnosti alergenů.

Právní jistota. Po třech desetiletích vynucování vnitrostátních právních předpisů se ukázalo, že zvolená úroveň harmonizace nepřinesla požadované výsledky. V této souvislosti bylo zajištění jednotnosti použitelných pravidel v rámci celé EU označeno jako cesta vpřed. V souladu s novým přístupem byly zásady v oblasti poskytování informací o potravinách shromážděny v jednotném textu, který má formu nařízení. To znamená, že je tento právní akt přeložen do všech úředních jazyků EU, je použitelný (a vymahatelný) ve stejném okamžiku a měl by být aplikován jednotně ve všech členských státech EU. Navíc, nové nařízení má za cíl vyjasnit jednou provždy odpovědnost provozovatelů potravinářského podniku za informace na potravinách, které jsou poskytovány prostřednictvím označování a reklamy. V tomto bodě nařízení stanoví, že, pokud je potravina vyrobená a zabalená provozovatelem potravinářského podniku – dodavatelem na základě poptávky jiného subjektu a nese název nebo obchodní jméno tohoto posledně jmenovaného (např. tzv. privátní značky maloobchodních řetězců) - je povinností tohoto posledně jmenovaného také zajistit, aby všechny informace o potravině byly kompletní a pravdivé. Pokud jde o potraviny, které se dovážejí do EU ze třetích zemí, stejná povinnost leží na dovozci.

V rámci konzultací, které Komise vedla v uplynulých letech, měly zúčastněné strany příležitost vyjádřit své názory a požadavky na revidovanou legislativu.

Hlavními tématy čitelnost, výživové informace, alergeny, původ potravin

Jedním z hlavních témat diskuze byla čitelnost základních požadavků. Ve snaze o zlepšení čitelnosti etiket se zákonodárci rozhodli stanovit požadavky, jako je minimální velikost písma, výška a šířka písma, světelný a barevný kontrast mezi tiskem a pozadím.

Diskutovala se otázka výživových informací. V průběhu několika desítek let množství potravin na trhu výrazně narostlo, změnilo se také jejich složení a vlastnosti. Mezitím v Evropě dramaticky vzrostla míra obezity a nadváhy společně s onemocněními spojovanými s nezdravým životním stylem. Odpovědí tomuto znepokojivému trendu má být podle Komise dostatek přesných informací týkajících se množství energie a ostatních výživových údajů u všech potravin uváděných na trh, a to pouze s minimálním množstvím výjimek, a také to, že vnitrostátní orgány povedou výchovně-osvětové kampaně s cílem zlepšit životní styl lidí.

Velká pozornost byla věnována alergenům. Podle studií, které byly provedeny na základě tzv. alergenové směrnice, spotřebitelé s potravinovou alergií nebo intolerancí reprezentují 3 až 4 % dospělé populace a 7 až 8 % dětí v EU. Podle jiných průzkumů až 50 % potravin je normálně konzumováno mimo domácnosti. Na základě skutečnosti, že 7 z 10 alergických reakcí proběhne právě tehdy, když se lidé stravují mimo domov, mají nová pravidla zajistit, aby informace na nebalených potravinách byly vždy k dispozici. Restaurace a ostatní stravovací provozy musí zajistit informaci o obsahu alergenů v jakémkoli případě. U balených potravin zůstává povinnost uvádět informaci o alergenech zachována – v EU již existuje seznam alergenů a alergenních složek, které musí být na potravině vyznačeny. Zohledněn byl samozřejmě také původ určitých potravin a jejich surovin. Vzhledem k zájmu, který dnes spotřebitelé mají o získávání informací o původu potravin v úzké souvislosti s primární produkcí, nařízení zavádí povinnost informovat o zemi původu u všech druhů masa. Nařízení navíc ukládá Komisi za úkol zjistit, zda by nebylo vhodné tuto povinnost rozšířit i na ostatní produkty (např. jednosložkové potraviny, mléko a mléčné výrobky, maso použité jako složka apod.).

Posledním okruhem byly specifické informace týkající se složení a charakteru určitých potravin. S ohledem na zvýšení transparentnosti ohledně složení potravin nařízení stanoví povinné označování rostlinných olejů nebo živočišných tuků s uvedením konkrétní rostliny nebo živočicha, povinné uvádění informace o tom, že potravina byla rozmrazena, a další dodatečné informace.

Rozsah nařízení

Nařízení se vztahuje na všechny potravinářské produkty určené pro konečného spotřebitele, včetně produktů dodaných do provozů veřejného stravování (např. restaurace, jídelny, nemocnice, různé gastronomické provozy nebo rychlá občerstvení), jakož i produktů určených k zásobování těchto provozů.

Evropští zákonodárci se rozhodli ponechat v pravomoci členských států, aby si samy rozhodly, které informace by měly být poskytovány v případě potravin prodávaných volně a potravin balených v maloobchodních prostorách. Musí však být zachován princip, že pro tyto potraviny lze jako povinné stanovit pouze ty informace, které jsou jako povinné vyžadovány

u balených potravin. Přímo nařízení pouze stanoví, že u nebalených potravin je povinnou informací informace o přítomnosti alergenů.

Prodej potravin na dálku

Nařízení pamatuje i na prodej potravin nabízených prostřednictvím tzv. komunikačních prostředků na dálku (podle přesné definice jde o prostředky, které mohou být použity k uzavření smlouvy mezi provozovatelem potravinářského podniku a spotřebitelem bez jejich současné fyzické přítomnosti). V praxi jde hlavně o internetový prodej. Výrobce a obchodník musí poskytnout vymezenou část povinných informací prostřednictvím prostředků podporujících prodej (např. webové stránky v případě internetového obchodu nebo letáky v případě obchodu uzavíraného telefonicky) nebo jiných vhodných prostředků. Všechny povinné informace však bude nutné poskytnout v okamžiku dodání.

Povinné údaje na balených potravinách

Nařízení stanoví, které údaje musí být na potravině vždy. Jedná se o:

  • název potraviny,
  • seznam složek
  • alergeny
  • množství určitých složek nebo skupin složek (v případě jejich zdůraznění)
  • čisté množství potraviny
  • datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti
  • zvláštní podmínky uchovávání nebo podmínky použití
  • jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku, který je za potraviny odpovědný
  • zemi původu nebo místo původu ve vyjmenovaných případech
  • návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít
  • u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v procentech objemových
  • výživové údaje.
Sporné body: na otázky odpovídá Potravinářská komora ČR

Mnozí výrobci z potravinářského průmyslu narážejí na problémy s interpretací dílčích bodů nařízení. Například vinaři: mají údaj o obsahu siřičitanů zvýraznit? Uvést jej v abecedním pořádku s ostatními složkami nebo zvlášť? Podobné otázky se objevují v mnoha odvětvích. Pomocnou ruku nabízí Potravinářská komora ČR, která zpracovala podrobný manuál pro implementaci nařízení a pravidelně aktualizuje seznam konkrétních otázek a odpovědí, na témata diskutovaná s výrobci a obchodníky v rámci mnoha fór organizovaných v regionech ČR.
Poslední verze praktického průvodce novými pravidly pro označování potravin je součástí podkladů pro novináře.

V loňském roce PK ČR vydala publikaci „Označování potravin / Mnoho cenných informací pro spotřebitele“, ve které se snaží přiblížit jak laické, tak i odborné veřejnosti základní změny v označování potravin. Publikace je taktéž součástí podkladů pro novináře.

Mgr. Markéta Chýlková, vedoucí legislativního oddělení PK ČR.

Mgr. Markéta Chýlková

vedoucí legislativního oddělení PK ČR

Počernická 96/272

108 03 Praha 10-Malešice

chylkova@foodnet.cz

www.foodnet.cz

www.ceskapotravina.net