26. červen – den, který změnil svět maloobchodu

USA, stát Ohio, město Troy; 26. června 1974, 08.01. Pokladní Sharon Buchananová skenuje na pokladně poprvé v historii v ostrém provozu standardní čárový kód na obalu produktu. Jednoduchý čin změnil maloobchodní svět. Tušila paní Sharon v tu chvíli, že o 40 let později se bude tento úkon doprovázený charakteristickým pípnutím provádět 5 miliardkrát denně, ve více než 150 zemích světa?

567_1_1Na konci 60. let zástupci amerických řetězců bili na poplach. Náklady na pracovní síly (z většiny generované pracovníky v pokladních zónách) činily 2/3 všech nákladů a dvakrát převyšovaly výdaje za zboží od dodavatelů. Systém manuálního odbavování položek na kasách byl dále neudržitelný. Obchodní řetězce v USA volaly po hledání řešení pro kódování výrobků a možnost jejich automatického dekódování na pokladnách. Výzvu vyslyšelo několik technologických firem. V jedné z nich proběhl následující rozhovor.

1969, vývojové středisko IBM, Raleigh, Severní Karolína

wrigleys_1„Paule, to nikdy nebude fungovat. Říkáš, že natiskneš tyto čáry na etiketu. Čárový kód nalepíš na krabičku cigaret. Přejedeš etiketou s kódem podél tohoto otvoru, ručně, proměnlivou rychlostí. Až na patnácti pokladnách najednou! Počítačový systém obchodu ti pak automaticky dohledá cenu, vytiskneš ji; to všechno stihneš tak rychle, že zákazníka neotráví čekání a neodejde z obchodu. A chceš po mě peníze na vývoj zařízení, které to všechno dokáže?,“ zdvihnul obočí Bob Evans. Ale svému kolegovi, Paulu McEnroemu, věřil: „OK. Dávám ti rok. Ale jestli ta věc nebude fungovat, můžeš si hledat jiné místo!“

Paul McEnroe si „flek“ udržel. Společnost IBM se zapojila do soutěže o vytvoření automaticky dekódovatelného symbolu nesoucího numerický formát pro identifikaci produktů, definovaný sdružením amerických maloobchodních společností Uniform Grocery Product Code Council v roce 1970. V týmu IBM pracoval i vynálezce prvního čárového kódu Norman Joseph Woodland. Absolvent Drexelova institutu hledal na popud majitele lokální maloobchodní sítě řešení automatického markování zboží již v roce 1952. Spolu se spolužákem Bernardem Silverem patentoval „metodu a zařízení pro klasifikaci položek na bázi světelné odezvy na soubor čar“ (nejstarší čárový kód, tzv. býčí oko, měl formu soustředných kružnic).
Výsledkem práce týmu IBM byl bezmála dvacet let od vynálezu „býčího oka“ návrh symbolu UPC (Universal Product Code). Lineární čárový kód UPC v roce 1973 vybrali lídři průmyslu v USA za jednotný standard pro identifikaci výrobků. Prvním výrobkem s čárovým kódem UPC, automaticky dekódovaným na pokladně byl multipack žvýkaček Wrigley’s.

Co by v roce 1974 nikdo nečekal…

cssr_1Před 40 lety začala revoluce, která převrátila svět maloobchodu naruby. Zavedení systému automatické identifikace pomocí standardního čárového kódu umožnilo okamžité bezchybné zadávání cen, které se do té doby neobešlo bez náročného opatřování každého výrobku cenovkami a jejich zdlouhavého markování pokladními. Automatická identifikace na základě symbolů UPC a jejich pozdějšího evropského protějšku EAN (1977) položila základ pro další systémy, které napomohly rozvoji mezinárodního obchodu a významnému zvýšení efektivity dodavatelských řetězců. Označování obchodních a logistických jednotek umožnilo komputerizaci skladového hospodářství, zavedení elektronické výměny dat mezi obchodními partnery (EDI), vytvoření systémů pro predikci poptávky, či řešení pro automatickou vysledovatelnost zboží. Čárové kódy dnes pomáhají k efektivní přípravě promoakcí, nové, prostorově méně náročné nosiče s větší datovou kapacitou určené pro platební terminály, GS1 GataBar, mohou kromě unikátního čísla obchodní položky nést další informace, jako např. doporučené datum spotřeby. Nejnovějším trendem je poskytování rozšířených produktových informací přímo konečnému spotřebiteli, vybavenému telefonem se čtečkou dvourozměrných symbolů (GS1 DataMatrix, GS1 QR Code).

50 milionů unikátních obchodních položek

Zatímco k označení balíčku cigaret v laboratoři IBM musela být vytištěna samolepka s čárovým kódem, dnešní technologie umožňují tisk kódů přímo na obaly jakéhokoli výrobku. Na počátku bylo metou vývojářů simultánní skenování čárových kódů na patnácti pokladnách. Dnes najdeme supermarkety až s dvěma sty pokladními scannery, přes které prochází více než 3000 produktů za minutu. Úspory, které čárové kódy v maloobchodu přinášejí, jsou impozantní. Např. ve Francii se díky využívání čárových kódů GS1 každoročně ušetří kolem 11 mld. eur. Obdobný efekt čárové kódy přinesly i mimo retail. Využívají se v průmyslu, v zemědělství, ve zdravotnictví. Jejich doménou však zůstává obchod: pomocí čárových kódů je denně celosvětově realizováno až 5 miliard transakcí! Po čtyřiceti letech je využívání čárových kódu rozšířeno ve více než 110 zemích. Čárové kódy GS1 označují více než 50 milionů různých výrobků, dodávaných více než milionem firem z celé planety; načítány jsou denně ve více než 500 000 maloobchodních prodejnách všech formátů.

30 let čárových kódů u nás

cokoladovny_1Od konce 70 .let tuzemské podniky zahraničního obchodu stále častěji narážely na požadavek západních odběratelů značit exportované zboží čárovými kódy. V roce 1979 ředitel exportu n.p. Čokoládovny Jaroslav Camplík (od r. 1994 prezident EAN Česká republika) přivezl z Velké Británie od zákazníka Tesco Stores čárový kód EAN. Čárové kódy EAN na čs. výrobcích byly zprvu vyráběné v zahraničí a nesly národní prefixy odběratelských zemí.

Československo se stalo 19. členem EAN již v roce 1983. Roku 1985 realizovalo pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP – v pražském Domě elegance se tak s čárovými kódy EAN poprvé setkali běžní zákazníci. ČSSR byla rovněž odpovědná za přípravu závazných norem upravujících oblast čárových kódů, a to opět pro celou RVHP. Také byla prvním socialistickým státem, který disponoval zařízením na přípravu tiskových předloh pro čárové kódy a byl tak plně soběstačný při jejich výrobě.

V roce 1994 došlo k založení EAN Česká republika a EAN Slovakia. S obchodními řetězci do českého maloobchodu přišly informační technologie, pokladní scannery, automatický sběr dat i EDI. Sdružení EAN Česká republika (od r. 2005 GS1 Czech Republic) registrovalo každoročně tisíce nových uživatelů. V roce 2002 počet zaregistrovaných společností dosáhl sedmi tisíc a dodnes se pohybuje mírně nad touto hranicí.

Víte, že…

  • osmicky_1…pípnutí spojené s načtením čárového kódu GS1 v maloobchodě po celém světě zazní každý den více než 5 000 000 000krát?
  • … využívání čárových kódů GS1 BarCodes ve Francii přináší každoroční úspory kolem 11 miliard eur?
  • … na přelomu let 1987/1988 vedly nové členské organizace EAN International, Singapur a Jižní Korea spor o přidělení prefixu čárového kódu 888 (osmička je v Asii považována za šťastné číslo)? Jižní Korea ustoupila - za to získala prefix 880 připomínající rok konání Olympiády v Soulu.
  • …švédský maloobchodní řetězec Konsom Nord ušetřil zavedením systému objednávek na bázi standardů GS1 eCom 85 % administrativních nákladů a návratnost investice činila pouhý rok?
  • …zavedením elektronických objednávek, dodacích listů a faktur u malých a středních podniků ve Francii se podařilo eliminovat 140 milionů stránek papírových dokladů za rok, což je ekvivalent 700 tun papíru nebo 21 tisíc stromů?
  • …každoroční úspory v australském zdravotnictví, dosažené zavedením národního katalogu produktů (Australia's National Product Catalogue) na bázi standardu GS1 GDSN dosahují 200 milionů australských dolarů (154 milionů eur)?
  • …pilotní projekt implementace symbolu GS1 DataBar v korejském řetězci LOTTE Mart přinesl 32 % nárůst prodejů mléčných výrobků díky snadné identifikaci výrobků s blížícím se datem exspirace a jejich prodejům ve slevě namísto likvidace?
  • …potenciál úspor zavedením automatického snímání šarže léčivých přípravků jen v oblasti distribuce činí v EU 13,2 mil eur ročně?
  • …symbol GS1 DataMatrix byl lídry světového farmaceutického průmyslu zvolen jako vhodný nosič informací na obalech léčivých přípravků (nejen) jako prostředek v boji s padělky?
  • …standard EPC/RFID zajišťuje transparentnost logistických procesů na železnici již ve sedmnácti zemích Evropy?