Verifikace léčiv v Evropě

Směrnice si mimo jiné klade za cíl zavedení povinných ochranných prvků na obalech vybraných léčivých přípravků. V zásadě se jedná o ochranné prvky dvojího druhu. Jednak o tzv. ATD (Anti-Tampering Device) ochranné prvky týkající se zabezpečení obalů proti neoprávněné manipulaci s léčivým přípravkem, které umožní ověřit, zda nebylo s vnějším obalem manipulováno.

Druhá skupina ochranných prvků je zaměřena na značení léků. Směrnice zavádí pojem jedinečného identifikátoru (UI, Unique Identifier), který umožní ověřit pravost léku a identifikovat jednotlivá balení. Jedinečný identifikátor se skládá ze čtyř povinných údajů, jimiž jsou kód přípravku, sériové číslo, šarže a datum použitelnosti. Tímto se prakticky zavádí serializace léků, a to minimálně těch vydávaných na předpis nebo hrazených. Nepovinným údajem v jedinečném identifikátoru je vnitrostátní úhradové číslo, které přiděluje národní regulátor, v případě České republiky tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv.

GS1 aplikační identifikátory (GS1 AI) jsou numerické prefixy používané pro definování datových polí. Každý prefix jednoznačně identifikuje význam, formát a některé i strukturu datového pole, které po něm následuje. Pro potřeby verifikace léčiv se využívají následující GS1 AI:

  • (01) GTIN pro kód přípravku
  • (21) sériové číslo
  • (10) šarže
  • (17) datum použitelnosti
  • (7xx) národní úhradové číslo – nepovinný údaj z hlediska kódování do datového nosiče. O příslušný prefix musí národní regulační autorita požádat globální organizaci GS1.

Co je kód přípravku?

Příslušné technické specifikace popsané v Nařízení 2016/161 (EU) hovoří o tom, že by kód měl umožňovat identifikaci minimálně na úrovni názvu, běžného názvu, lékové formy, síly, velikosti a typu balení. Důraz se klade také na jedinečnost kódu. Specifikace přímo uvádějí, že celosvětová jedinečnost kódu přípravku mimo jiné usnadňuje vyřazení léčivého přípravku z úložiště v případech, kdy k tomuto úkonu dochází v jiné členské zemi, než je ta, pro kterou byl lék původně určen.

V této souvislosti je potřeba zmínit, že těmto požadavkům plně vyhovuje identifikační číslo GTIN (Global Trade Item Number), které je už i dnes běžně využívané pro značení léků (právě toto číslo je doposud jediným strojově čitelným údajem na lécích v podobě kódu EAN-13).

Je pravda, že některé země v Evropě využívají pro identifikaci léků národní identifikaci. Pokud je tato číselná řada svou strukturou kompatibilní se Systémem GS1 a přidělování jednotlivých čísel provádí národní instituce nebo regulační úřad, hovoříme o tzv. NTIN číslech. Ta lze sice kódovat stejným způsobem jako čísla globální, ale jejich akceptace mimo daný národní trh je limitována.

V Evropě aktuálně významně převažují země, které využívají pro značení léků standardní GTIN, některé umožňují využívání obou variant. Zcela odlišný způsob značení léků platí pouze v několika státech, přičemž i některé z nich se rozhodly přejít na globální značení v delším časovém horizontu.

Dalším praktickým dopadem zavedení ochranných prvků je změna datového nosiče, tedy čárového kódu na obalech léků. Dosud jsme byli zvyklí na klasický lineární kód EAN-13, ve kterém bylo kódováno pouze identifikační číslo daného léku. Pro současné požadavky na kódování dalších údajů již tento datový nosič nevyhovuje. Jeho nástupcem je dvoudimenzionální kód GS1 DataMatrix, který je schopen nést směrnicí nově požadované údaje o sériovém čísle, šarži a datu použitelnosti.

Situace v Evropě - využívání GS1 IDSituace v Evropě - využívání GS1 ID
Zdroj: GS1

Proč právě GS1 DataMatrix?

Kód na přípravku
Zdroj: GS1

Důvodů, proč byl za datový nosič vybrán GS1 DataMatrix, je několik. Bylo potřeba zvolit takový nosič, který by měl únosnou velikost při požadované datové kapacitě. Zde je třeba si uvědomit, že se v řadě případů jedná o nepříliš rozměrné obaly a čárový kód není zdaleka jediným prvkem na nich, protože musí nést i celou řadu povinných okem čitelných údajů. Dále panoval požadavek na dostupnou kvalitu tisku, a to i v prostředí velmi rychlých výrobních linek typických pro farmaceutický průmysl.

V neposlední řadě hrála roli také velmi dobrá snímatelnost, technické předpoklady a možnost standardizace obsahu datového nosiče. GS1 DataMatrix splňuje všechny tyto požadavky.

Je strojově čitelný, má zabudovaný algoritmus pro korekci chyb umožňující ve významném rozsahu dopočítat data ztracená v důsledku tiskových chyb, mechanického poškození kódu nebo vlivem jiných problémů se snímatelností. Díky využití tzv. aplikačních identifikátorů Systému GS1 umožňuje GS1 DataMatrix kódování strukturovaných dat a jejich globální srozumitelnost.

O evropských databázích léčiv konkrétněji


Zdroj: GS1

Protipadělková směrnice dále zavádí tzv. end-to-end verifikační systém. Je potřeba zdůraznit, že legislativní úprava se nezabývá zavedením úplné sledovatelnosti léčivých přípravků. V rámci připravovaného systému budou výrobci nebo držitelé registrací k lékům opatřeným ochrannými prvky povinni označit jednotlivá balení jedinečným identifikátorem a vložit informace o produkci určené pro evropský trh do datového úložiště. Na opačném konci dodavatelského řetězce pak budou poskytovatelé zdravotní péče, lékárny nebo zdravotnická zařízení, povinni zkontrolovat, zda je balení léku nepoškozeno, a ověřit pravost jeho původu. Teprve poté bude možno lék vydat do spotřeby a zároveň jej vyřadit z databáze.

Celý poměrně složitý koncept evropské verifikace léčiv sestává z centrálního datového úložiště, tzv. EU hubu, a na něj napojených národních nebo regionálních datových úložišť. Zřízením a správou úložišť byla pověřena účelově založená nezisková organizace pro verifikaci léčiv EMVO (European Medicines Verification Organisation). Tato organizace bude také zajišťovat podporu pro národní implementace nebo například vybírat provozovatele datových úložišť. Aktuálně jsou vybráni tři provozovatelé, společnost SolidSoft, která bude provozovat evropský hub, společnost Arvato, která provozuje německé národní úložiště, a společnost Aegate, která nabízí své služby například v Belgii. 

Předpokládá se, že v každé členské zemi vznikne obdobná národní instituce (National Medicines Verification Organisation), jejímž úkolem bude zajistit funkční řešení v dané zemi. V České republice zaštiťuje implementace evropského modelu ověřování léků Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která vede dialog se všemi zainteresovanými hráči včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Verifikace léčivého přípravku v místě prodeje

Standardní automatická identifikace ochrání zdravotnický dodavatelský řetězec před nelegálními produkty.Standardní automatická identifikace ochrání zdravotnický dodavatelský řetězec před nelegálními produkty.
Zdroj: GS1

Základními principy fungování systému jsou především provozní spolehlivost a bezpečnost, nákladová efektivita, a v neposlední řadě i vysoká míra harmonizace, která je pro požadovanou interoperabilitu nutná. Systém počítá, jak už bylo zmíněno, s verifikací v místě vydávání léčivého přípravku do spotřeby, kdy veškeré verifikační operace budou probíhat na národní úrovni. Interoperabilita bude zajištěna prostřednictvím evropského hubu, supervizi budou provádět kompetentní kontrolní a regulační instituce.

Pokud jde o data o produktech, tedy léčivých přípravcích opatřených ochrannými prvky, budou stále majetkem organizací, které je do úložiště zadají. Přístup k datům bude pouze pro potřeby verifikace nebo na základě autorizace – například pro již zmíněné dozorové orgány.

A kdo bude evropský verifikační systém financovat? Náklady spojené s jeho zavedením je možné rozdělit do několika oblastí. Náklady na instalaci zařízení pro identifikaci a značení léků ponesou výrobci nebo držitelé registrací. Náklady na HW a SW zajištění samotné verifikace ponesou ti, kteří budou povinni léky verifikovat, tedy lékárny, zdravotnická zařízení nebo i distributoři. Náklady na úložiště a jejich provoz pak s největší pravděpodobností ponesou opět výrobci a držitelé licencí.

Evropský hub připraven

Jaký je aktuální stav příprav verifikačního systému? Evropský hub je vybudován a je funkční, někteří výrobci již testují zadávání dat. Většina evropských zemí se již rozhodla nebo zamýšlí kopírovat evropskou databázi pro využití na národní úrovni, tzv. Blueprint řešení. Do zahájení platnosti směrnice o ochraně proti padělkům v roce 2019 se počítá se vznikem více než 30 národních Blueprint řešení.

Více Verifikace léčiv v Evropě

O autorce – Pavla Cihlářová

avatar: Pavla Cihlářová

ředitelka, GS1 Czech Republic

Je členem regionálního výboru GS1 in Europe, kde se podílí na koordinaci evropských pracovních skupin a projektů. Pod jejím vedením byl mimo jiné zahájen projekt datové synchronizace i užší spolupráce s technologickými i odbornými institucemi.