Logistika poslední míle

Rozvoj nakupování a prodeje přes internet významným způsobem zasáhl širokou oblast vzájemné interakce mezi obchodními společnostmi a jejich zákazníky. Aby uspokojili rostoucí očekávání zákazníků v současné hektické době, kdy vedle sebe existuje obrovské množství prodejních kanálů, musejí obchodníci přizpůsobit své chování, přístupy, procesy a také vnímání pojmů, jako jsou služby či inovace.

Není jistě náhodou, že to platí i o procesech v dopravě a logistice, které jsou silně ovlivněny zvyšujícím se počtem a četností zásilek, rostoucími nároky na rychlost a spolehlivost a také zmenšující se velikostí objednávek při rostoucím množství kritérií, která si zákazník přeje, aby byla při dodání dodržena. A právě ta část dodání zásilky, která je nejblíže ke koncovému spotřebiteli, je velmi často označována jako klíčová pro konečnou spokojenost zákazníka s celým procesem nakupování přes internet a má významný vliv na jeho rozhodování.

Tato tzv. logistika poslední míle by měla být významně orientovaná na zákazníka, což ji samozřejmě činí o to složitější. Navíc se jedná ve většině případů o logistiku, kterou je nutno realizovat v přetížených městských a příměstských oblastech, kde jsou náklady, tudíž i ceny za dodávku vysoké. To vše poskytovatele těchto služeb pochopitelně vede k hledání nových inovativních řešení, sdílení služeb a k optimalizaci procesů.

Standardizace jako základ pokročilých logistických služeb

Zdroj: GS1 CR

Svoji roli v této rychle se rozvíjející oblasti logistiky hrají také standardy. Globální organizace GS1 si je tohoto potenciálu plně vědoma, a proto se v této oblasti významně angažuje. Využíváním standardů mohou získat svůj podíl na benefitech všichni účastníci logistického řetězce. Minimálně tím, že fyzická distribuce bude přehledná, sledovatelná a bude doprovázena neméně kvalitním tokem informací. Přesná produktová data jsou samozřejmě klíčem k efektivní logistice. A to platí nejenom z pohledu současné logistické praxe, násobně více to platí o inovativních logistických modelech, které reagují na nově se profilující potřeby a požadavky trhu, zákazníků a logistiky zaměřené na zákazníka. Využití jednoznačné identifikace, automatického sběru dat a standardní datové komunikace přináší do logistiky poslední míle interoperabilitu a transparentnost, umožňuje sledovat původ zásilky a zvýšit efektivitu jak samotné fyzické dodávky, tak i informací, které je nutno v celém logistickém řetězci sdílet.

Trendy v logistice zaměřené na zákazníka

Významným trendem je transformace hodnotových řetězců na hodnotové sítě, které mohou lépe reagovat na potřeby a požadavky zákazníka. Je to stejný po- sun, jaký probíhá v celém elektronickém obchodě, posun od e-shopů k elektronickým tržištím, kde si zákazník může koupit zboží různých výrobců. Stávající i nově se profilující logističtí provideři se v logistice poslední míle musí stále více zamýšlet nad optimálními modely doručování malých dodávek přímo ke koncovému zákazníkovi. Na trhu se objevují nové způsoby poskytování logistických služeb.

V první řadě se logistikou zabývají sama elektronická tržiště. V jejich případě je zcela přirozené, že jsou schopna doručovat zboží zakoupené nejenom prostřednictvím jejich vlastního tržiště, ale i kdekoliv jinde na internetu. Do logistiky poslední míle se pouštějí i „klasičtí“ velcí logističtí poskytovatelé (například typu DHL). Pro ně je typické nabízet dodávku jakéhokoliv zboží zakoupeného prostřednictvím internetu především v oblasti rychloobrátkového a baleného zboží.

Dále se začínají prosazovat otevřené platformy pro sdílení logistických služeb, které jsou atraktivní zejména pro menší on-line obchodníky. Jedná se o spolupracující dopravní a logistické společnosti, jejichž předností je optimalizace procesů. V řadě případů se ukazuje, že tyto platformy mohou být zajímavé i pro velké značkové výrobce, a to hlavně pro logistiku specifických produktů, které vyžadují zvláštní podmínky nebo manipulaci.

Fyzický internet

Dalším trendem logistiky zaměřené na zákazníka je tzv. fyzický internet. Jedná se o otevřený globální systém založený na propojení fyzického a digitálního toku a vhodného provozního modelu. Podle tohoto konceptu budou balíky cestovat nezávisle, i když budou patřit ke stejné zákaznické objednávce. V koncové destinaci nebo co nejblíže k ní se objednávka opět sloučí a bude dodána zákazníkovi. Přeprava jednotlivých balíků bude prováděna dynamicky mezi různými uzlovými body sítě. Využívány budou různé typy dopravy, různé skladovací prostory, terminály a cross-docky. Jednotlivé uzly budou fungovat na základě dohodnutých obchodních pravidel a přesných informací. Rozhodovat bude včasnost, náklady, vytíženost vozidel, spolehlivost dodávky a samozřejmě aktuální kapacita celé sítě.

Fyzický internet slibuje výrazné snížení nákladovosti při vyšší spolehlivosti přepravy zboží mezi jednotlivými destinacemi. Hlavním předpokladem pro jeho bezproblémové fungování je vysoká míra standardizace a spolupráce.

Zákazníci ovlivňují distribuci

Zákazníci mají velký vliv na změny v distribuci zásilek. Roste počet i četnost nákupů přes internet. To samozřejmě nutí i kamenné obchody k nabídce různých variant dodávek nakoupeného zboží až do domu. Nejčastěji tyto služby realizují prostřednictvím vlastních distribučních sítí a prostředků. Postupně se však objevují i specializované distribuční firmy, které se věnují právě rozvozu jednotlivých nákupů a zásilek od libovolných obchodníků až na konkrétní adresu zadanou zákazníkem. Logistika poslední míle je pro ně převažujícím předmětem činnosti. Jedná se o velice komplexní službu, která se musí vypořádat s celou řadou různých vlivů, především s hustotou dopravy v městských aglomeracích, s požadavky na krátkou dodací lhůtu a v neposlední řadě s požadavkem na efektivitu a nízkou nákladovost služby.

Standardizace a inovativní řešení

Konkrétním příkladem uplatnění globálních standardů je zavedení jednoznačné identifikace balíků v rámci jednotného evropského prostoru. Evropská komise pro normalizaci (CEN) byla pověřena přípravou technické normy pro přeshraniční dodávky balíků. CEN vybral v první etapě pro potřeby harmonizované identifikační etikety GS1 standard, konkrétně SSCC kód.  Systém GS1 však může pro podporu logistiky poslední míle nabídnout i další identifikační klíče. Zejména Globální lokalizační číslo (GLN) pro identifikaci jednotlivých uzlů v distribuční síti, míst dodání, což umožní snadnou konsolidaci balíků či zásilek určených k dodání do jedné destinace. V rámci standardu GS1 je možné identifikovat nejenom obsah zásilky, ale také jednotlivé přepravce, vozidla i koncové příjemce.

Stručná navigace standardní identifikací: GTIN – produkty, zboží
GLN – fyzická místa, uzlové body
SSCC – logistické, přepravní jednotky
GIAI – dopravní prostředky
GSIN – zásilka od jednoho odesílatele
GINC – náklad jednoho dopravce
GSRN – zákazník/příjemce služby

Konsolidační centra budoucnosti

Standardy GS1 se s úspěchem prosazují také v nových koncepcích a moderních přístupech v oblasti městské logistiky. Důkazem je celá řada studií, které se snaží odlehčit městům zavedením efektivnějších dopravních modelů, ekologicky i ekonomicky orientovaných řešení. Prakticky ve všech těchto konceptech mají své místo moderní technologie a automatizace nebo dokonce robotizace procesů. A tím pádem je zde také místo pro poměrně vysoký stupeň standardizace, ať již v oblasti identifikace, automatického sběru dat nebo datové komunikace. Jedním z možných modelů efektivní městské logistiky je příklad (viz obrázek níže) konsolidačního centra a využití jednoho ze základních GS1 identifikačních klíčů – SSCC. Tento model lze popsat v následujících osmi krocích:

  1. Odesílatel vygeneruje pro svoji balíkovou zásilku SSCC, které má vazbu na informace o konkrétních produktech – identifikovaných pomocí GTIN – a jejich množství v zásilce. Numerická sekvence SSCC je zakódována do čárového kódu, který je součástí harmonizované balíkové etikety.
    Informace o produktu a množství jsou zároveň propojeny s referenčními údaji, jako je například číslo zákaznické objednávky nebo identifikace celé zásilky (GSIN) či skupiny balíků, které tvoří zákaznickou objednávku.
  2. Odesílatel předá všechny balíky dopravci k doručení do městského centra. Dopravce naskenuje všechny čárové kódy obsahující SSCC z balíků a zařídí jejich dopravu od odesílatele do městského konsolidačního centra.
  3. Poté, co dopravce doručí zásilku balíků do městského konsolidačního centra, je jejich příjem potvrzen opětovným naskenováním všech čárových kódů, tj. SSCC z každého balíku. Konsolidační centrum současně přebírá balíky od dalších odesílatelů, kteří potřebují doručit balíky do města.
  4. Konsolidační centrum zároveň dostává od odesílatelů předem informace o místě doručení a další potřebné informace o jednotlivých balících. Pokud jednotliví odesílatelé používají pro identifikaci dodacích míst standardní lokalizační čísla (GLN), může konsolidační centrum snadno sdružit všechny zásilky určené do jednoho místa doručení. Informace navázané na identifikaci celé zásilky (GSIN) pak mohou sloužit k ověření, zda je zásilka kompletní a všechny balíky tvořící zákaznickou objednávku skutečně dorazily.
  5. Následuje příprava sdružené dodávky, tj. zásilky balíků určených do konkrétního místa dodání. Takovouto dodávku je možné identifikovat pomocí identifikačního čísla nákladu (GINC), ke kterému budou přiřazeny informace o všech konkrétních balících, které mají být doručeny.
  6. Konsolidační centrum předá sdruženou dodávku dopravci k doručení do příslušného místa dodání, což je například výdejní místo blízko městského centra. Dopravce opět naskenuje SSCC všech balíků, čímž potvrdí úplnost nákladu.
  7. Dopravce doručí sdruženou dodávku do výdejního místa. Tam je opět pomocí naskenování SSCC kódů potvrzeno převzetí všech balíků a je odesláno potvrzení přímo do systému konsolidačního centra. Centrum tak může ověřit, že dopravce předal všechny balíky, které obsahovala sdružená dodávka. Může tedy provést platbu za jejich doručení. Identifikační číslo GINC může být při platbě využito jako referenční údaj.
  8. Obdobně může také městské konsolidační centrum díky informacím o naskenovaných SSCC kódech potvrdit jednotlivým odesílatelům, že jejich balíkové zásilky byly úspěšně doručeny do správných výdejních míst. I v případě konsolidačního centra tyto údaje slouží jako podklad pro fakturaci za poskytnuté služby.

Více Logistika poslední míle

O autorce – Pavla Cihlářová

avatar: Pavla Cihlářová

ředitelka, GS1 Czech Republic

Je členem regionálního výboru GS1 in Europe, kde se podílí na koordinaci evropských pracovních skupin a projektů. Pod jejím vedením byl mimo jiné zahájen projekt datové synchronizace i užší spolupráce s technologickými i odbornými institucemi.