Trendy na trhu řešení pro automatickou identifikaci pohledem akreditovaných partnerů

Jaké je povědomí zákazníků o výhodách automatické identifikace? Tužka a papír – jsou živými fosiliemi minulosti, nebo pořád běžně k vidění? Umíme dobře propagovat výhody standardů GS1? Na tyto a další otázky nám odpověděli zástupci technologických firem zapojených do tzv. Partnerského programu GS1 Czech Republic.

Obrázek o současné situaci na trhu řešení pro automatickou identifikaci nám pomohli vytvořit jedni z nejpovolanějších – techničtí partneři, kteří jsou v každodenním kontaktu se zákazníky, znají jejich potřeby a pozorně sledují vývoj na trhu průběžně v čase a také například podle regionů. V naší anketě odpovídali představitelé certifikovaných technologických firem – akreditovaných partnerů GS1 Czech Republic: Josef Petráž (ICS Identifikační systémy), Michal Pivka (Bartech), Jan Příhoda (KODYS), Jakub Unucka (GABEN) a Jiří Vorlíček (EPRIN).

Jaká je penetrace automatické identifikace na tuzemském trhu? Která odvětví nabízejí nejvíce příležitostí?

Josef PetrážJosef Petráž: I dnes jsou místa či jednotlivci, kde vládne tužka a papír. Nejméně rozvinutá odvětví z pohledu automatické identifikace jsou pravděpodobně rostlinná výroba a stavebnictví. Nejsilněji je průmyslová automatizace zastoupena v automotive. Automatická identifikace zde nejrychleji generuje zisk umožňující investice do nových technologií. Mezi sektory, které se automatické identifikaci teprve otevírají, bych zařadil strojírenství či odpadové hospodářství.

Michal PivkaMichal Pivka: Jako nejperspektivnější oblasti vnímám automotive, elektroniku a zdravotnictví. V těchto odvětvích výrobní společnosti nejčastěji zavádějí systémy pro řízení výroby a zpětnou vysledovatelnost výrobků.





Jan PříhodaJan Příhoda: Situace se výrazně zlepšuje, a to i v souvislosti se stále větším rozšířením různých metod identifikace. Bohužel se někdy dostáváme do extrému, kdy se někteří lidé cítí experty na vše a zapomínají na dodržování standardů či fyzikálních vlastností jednotlivých auto-ID metod. Typickým příkladem je tvorba čárových kódů pomocí fontů bez znalosti požadavku na kontrolní číslo či ochranné zóny. U RFID je to zase představa, že naložím plný vozík kovovými výrobky a průjezdem branou vše jednoduše přečtu. U RFID je vždy třeba nezapomínat na ošetření chybových stavů stylu „jak poznám, že se opravdu vše přečetlo?“.

Z našeho pohledu se nejvíce rozvíjí automatická identifikace ve skladování, logistice a výrobě – v těchto oborech je velký tlak na efektivitu práce a omezení chybovosti. Naopak v oblasti zdravotnictví vidíme využití zatím jen v některých oblastech, obdobně i ve státní správě.

Jinak z naší zkušenosti je stále nejrozšířenější využití čárových kódů, a to z důvodu nejnižších pořizovacích nákladů. Nadále je i největší zastoupení 1D kódů, i když řešení s 2D přibývají. RFID projekty se objevují, ale stále jen v omezené míře, a to zejména z důvodu vyšší pořizovací ceny. RFID se implementuje především v projektech, kde čárový kód technologicky nelze použít. Někdy jsou též požadavky zákazníka na RFID technologicky jen obtížně realizovatelné, což též zvyšuje celkovou cenu projektu.

Jakub UnuckaJakub Unucka: Tužka a papír je stále v mnoha firmách základem řízení logistiky. A mnohdy jde o úspěšné firmy. Záleží totiž vždy na účelu a poměru ceny a výkonu. A když expedujete jednu krabici denně, opravdu nepotřebujete WMS systém. Černým koněm je u nás bezesporu strojní průmysl, tady se aplikují inovace a nejnovější poznatky rychle. Na opačném pólu je bohužel zdravotnictví. Jako by cena auta nebo motoru byla vyšší než cena lidského života.

Nejrychleji roste poptávka v lehkém a středním průmyslu, kde je používání auto-ID nutností pro přežití na konkurenčním trhu. Samozřejmostí je také přeprava zásilek. Pevně doufám, že budoucím tahounem bude zdravotnictví.

Jiří VorličekJiří Vorlíček: Myslím, že automatická identifikace není žádnou neznámou. Tužka a papír jsou dnes opravdu historií. Kde se lze setkat s fosiliemi? Snad zemědělská prvovýroba, ale i zde vnímám občasné posuny k lepšímu.

Mimo pro nás dominantní průmysl obecně jsou stálicí v oboru automatické identifikace maloobchod a velkoobchod a s tím spojená logistika. Největší rozvoj zaznamenáváme ve výrobních závodech a logistice.

Jak se v čase mění povědomí zákazníků o výhodách standardů GS1?

Josef Petráž: Standardy GS1 jsou dnes již naprostou samozřejmostí. Jejich benefity se daří nejlépe propagovat tam, kde je zapotřebí zajistit vysledovatelnost, například v potravinářství. Poměr standardních a nestandardních řešení nelze definovat, záleží na odvětví. Obecně je možné říci, že největší poptávka po řešeních na bázi Systému GS1 pochází z odvětví, jejichž produkty končí v maloobchodní síti: potravinářství, oděvní průmysl… 

Jan Příhoda: Vzhledem k propojování trhů a orientaci našeho hospodářství na export jsou standardy GS1 stále rozšířenější a známější. Pomohl určitě i tlak obchodních řetězců na dodržování standardů při jejich rozšiřování. Z hlediska rozšířenosti standardů GS1 je největší zastoupení v retailu, logistice a skladování.

Z naší praxe je poměr standardní versus nestandardní stále zhruba půl na půl. Důvodem je, že řada implementací slouží pouze pro interní potřeby firmy nebo pro oběh zboží v uzavřeném interním řetězci.

Jakub Unucka: Standardy GS1 najdeme zpravidla bohužel jen tam, kde finální produkt míří do prodejen. Velkou škodou je nezdar při jednáních s automotive a vytvoření jejich vlastní normy VDA 5500. Je to krok špatným směrem, už jen pro budoucí nekompatibilitu RFID označování.

V průmyslu jde o poměr 5 : 95 ve prospěch nestandardních řešení. Je to dáno kopírováním řešení z mateřských firem v zahraničí.

Jiří Vorlíček: Díky vzdělávání stále širšího portfolia uživatelů standardů GS1 a působení akreditovaných partnerů samotných je dnes povědomí daleko širší. Nejčastěji se setkáváme s potřebou zapojení se do Systému GS1 v logistice, internetových obchodech, nicméně na dechu neztrácí ani pro nás dominantní průmysl. Těžko odhadnout poměr, nicméně stále stoupá počet našich zákazníků, kteří začínají využívat standardů GS1.

Pozorujete nárůst poptávky po komplexnějších řešeních?

Josef Petráž: Ano, hlavně u firem zabývající se výrobou a distribucí výrobků, u kterých je požadována sledovatelnost. Nároky na ni výrazně rostou. Důvodem je růst odvětví, ve kterém je sledovatelnost požadována.

Jakub Unucka: Ano, zákazníci čím dál více chtějí kromě prosté identifikace znát i parametry. Fyzikální veličiny, čas a samo-zřejmě i personální údaje.

Jan Příhoda: Zatím převažují požadavky na jednoznačnou identifikaci jednotky, doplňkové informace jsou využívány jen omezeně a obvykle v případě, že je to vyžadováno v rámci následného logistického řetězce.

Jiří Vorlíček: Poptávka po komplexnějších řešeních je na vzestupu. V souvislosti s informovaností našich zákazníků stoupají jejich požadavky na řešení sledovatelnosti, především v oblasti výroby.

Vzpomenete si na nějakou kuriózní poptávku?

Josef Petráž: Ne snad kuriózní, spíše zajímavou: dosledování pozice aut na předváděcí ploše autobazaru.

Michal Pivka: Zaváděli jsme systém sledování výroby u společnosti, která se zabývá velkochovy čmeláků a následnou distribucí po celém světě.

Jakub Unucka: Před nedávnem nás poptala firma, která vyrábí dokonale utěsněné silnostěnné kovové nádoby s tím, že je chce označit RFID tagem, který bude uvnitř. A bohužel odmítala akceptovat fyzikální zákony…

Jiří Vorlíček: Kuriozitou pro mne byl dotaz zákazníka na zavedení čárového kódu, sledování pohybu produktů v provozu, dokonce i RFID u zákazníka, který se zabýval výrobou produktů spojených s pohřebnictvím. Korunováno bylo vše dotazem, zda je třeba vše podřídit standardům GS1.

Vedle toho mne napadá například využití RFID technologie v půjčovně kol.

Evidujete poptávky ze sektoru zdravotnictví zaměřené na identifikaci lékařských prostředků, UDI nebo léčivých přípravků?

Josef Petráž: Zatím pouze informativně.

Michal Pivka: Minimálně

Jan Příhoda: Bohužel, takovéto poptávky momentálně neřešíme. Jiná je situace u distributorů léčiv, kde je využití čárových kódů v rámci jejich distribučních center standardem. Každopádně do všech projektů (včetně nemocnic a lékáren) nasazujeme snímače 2D kódů, aby byl zákazník připraven na tento standard alespoň po hardwarové stránce.

Jakub Unucka: Zatím ne, jak jsem zmiňoval, zdravotnictví dělá jen to, co musí ze zákona. Nic navíc.

Jiří Vorlíček: Ano, v poslední době stále častěji. Především v sekci výrobních podniků (dodavatelů do zdravotnictví).

Jaký je vývoj poptávek ve veřejné sféře?

Josef Petráž: Poptávku z veřejné sféry vnímám jako konstantní. Rozvinutost veřejné správy souvisí s velikostí správní jednotky – čím menší, tím menší podíl automatické identifikace; zde je největší potenciál rozvoje.

Jan Příhoda: Ve státní správě je automatická identifikace (čárové kódy) poměrně široce využita především na evidenci majetku a dále na evidenci a archivaci dokumentů.

Jakub Unucka: V naší firmě se specializujeme na identifikaci sběrných nádob a vidíme tam velkou budoucnost. Auto-ID ve službách ekologie.

Jiří Vorlíček: I v této oblasti vnímáme nárůst poptávek. Nejčastěji směřují k inventarizaci majetku, značení sbírek, dokumentů či hospodaření s odpady. Potenciál vidíme v poslední době i ve sféře měst a obcí.

RFID: Podle názoru mnohých odborníků se technologie radiofrekvenční identifikace prosazuje spíše na poli sofistikovaných řešení na míru nežli v masovějším měřítku. Potvrzují to vaše zkušenosti?

Josef Petráž: Rozhodně ano.

Michal Pivka: Ano.

Jakub Unucka: Původní úvahy o masovém používání RFID u nás narážejí na nízké mzdy – zkrátka člověk je zatím levnější než čtečka RFID. A nic na tom nezmění řeči o Industry 4.0. Velkou budoucnost momentálně vidím v RFID tazích s čidly fyzikálních veličin.

Jan Příhoda: Ano, potvrzují to naše zkušenosti.

Jiří Vorlíček: Skutečně je tomu tak. Dá se říct, že co zákazník, to řešení na míru. Mnohdy je to stejně i u zákazníků ve stejných odvětvích, kdy jsou provozy vybaveny jinými technologiemi nebo jsou v nich odlišné pracovní procesy a postupy. Díky těmto odlišnostem se snažíme vždy nasadit naše RFID řešení přesně podle přání daného zákazníka. Dnes lze využít RFID brány ve výrobním procesu, při skladových a výrobních operacích, ke sledování průchodů zaměstnanců nebo inventarizaci majetku.

V poslední době je možné se setkat s tvrzením, že se 2D kódy prosazují tam, kde se dříve spíše uvažovalo o RFID. Např. pro jejich dobrou čitelnost na velké vzdálenosti v logistice…

Josef Petráž: Dvojdimenzionální kódy představují nesrovnatelně levnější řešení, která v některých parametrech překonávají i RFID technologii (čtecí vzdálenost, cena, dostupnost…).

Michal Pivka: Vzrůstající trend používání 2D kódů je vnímán napříč všemi odvětvími.

Jakub Unucka: V logistice nemusí být RFID úplně optimální, protože čtečka čte vše v okolí. Mnohdy i co nemá. Tady je čárový nebo 2D kód stále ideální. Čtení na větší vzdálenost je jen větším pohodlím pro obsluhu.

Jan Příhoda: S tímto mohu souhlasit. Podle mě je důvodem výrazně nižší pořizovací cena a nižší technologické nároky.

Jiří Vorlíček: 2D technologie a RFID jsou dva samostatně se rozvíjející směry automatické identifikace. RFID se uplatní hlavně v náročných podmínkách (teplota, vliv chemických látek atd.). V logistice převládá naopak použití 2D kódů, a to zejména díky ceně a jednodušší implementaci.

Snímače čárových kódů versus imagery pro snímání 2D symbolů: jak se mění cenová náročnost a rozšíření obou zařízení?

Josef Petráž: Zařízení na snímání čárových kódů se blíží k cenovému dnu, 2D snímače díky technologickému pokroku a rozšíření se stávají cenově dostupnější. Očekávám, že 2D snímače v budoucnu prakticky lineární snímače vytlačí.

Michal Pivka: Původní vyšší cenový rozdíl mezi snímači čárových kódů a 2D kódů se pomalu snižuje. I výrobci technologií změnili poměr výrobků pro čárové a 2D kódy a vývojem se zaměřili na zdokonalování snímání 2D kódů jak tištěných, tak i vyznačených přímo do výrobku (DPM – Direct Part Marking). Významný posun v přechodu na kamerové snímače v sektorech maloobchodu a logistiky však zatím nevnímám.

Jakub Unucka: Cenová hladina těchto zařízení je v podstatě stejná mnoho a mnoho let. Ukázalo se, že snaha o low-cost řešení v logistice moc nefunguje, jako např. svého času propagované použití tabletů nebo telefonů pro obsluhu.

Rozšiřování imagerů je v maloobchodě jednoznačné, v logistice je několik segmentů, kde 2D kódy nabírají na síle. Zejména vidíme posun ve vnitropodnikové logistice a zásobování výroby. 

Jan Příhoda: S nástupem imagerů se cenová náročnost na 2D snímače výrazně snižuje. Zařízení s 2D se v dnešní době dají pořídit za srovnatelných podmínek jako zařízení s 1D před několika roky. V současné době je cenový rozdíl mezi 1D a 2D snímačem řádově na úrovni 25 % (v závislosti na typu zařízení).

Většina nových implementací v retailu je dnes s 2D imagery. Důvodem je jednak snížení cen 2D snímačů a jednak možnost využití 2D kódů v retailu (na věrnostní karty nebo pro čtení GS1 DataBaru). Imagery v neposlední řadě umožňují i snímání z displeje mobilního telefonu, což lze využít například při čtení slevových kuponů zasílaných v rámci marketingových kampaní. Navíc současné pokladní imagery čárové kódy snímají rychleji.

Jiří Vorlíček: Technologie snímačů čárových kódů se neustále vylepšuje (zejména v oblasti čtení kódů poškozených nebo nekvalitně vytištěných). Na cenu řešení to však podstatný vliv nemá. To platí jak u snímačů čárových, tak i 2D kódů. Zájem o tyto snímače je vyšší než v minulosti, nicméně v oblasti maloobchodu a logistiky přetrvává vyšší zájem o klasické snímače lineárního čárového kódu.

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .