Zdravotnická konference pořádaná globální organizací GS1 v červnu letošního roku v Ženevě připomněla již 5. výročí založení GS1 Healthcare User Group, pracovní skupiny, jejímž zaměřením je úspěšná implementace globálních standardů GS1 do zdravotnického sektoru. Nedílnou součástí záměru je korektní nastavení spolupráce mezi experty z oblasti informačních a komunikačních technologií s klinickými inženýry, odborným zdravotnickým personálem a všemi subjekty zdravotnického logistického řetězce.
Zdroj: Archiv GS1
Z celé řady prezentací a vystoupení jednotlivých delegátů konference bylo jasně patrné, že se množství standardních řešení v tomto sektoru významným způsobem navyšuje. Roste také počet zemí, kde se standardy GS1 prosazují do národních legislativ upravujících značení léků a léčebných přípravků, lékařských nástrojů nebo identifikaci pacientů. Do zdravotnictví v řadě zemí světa pronikla elektronická komunikace a nahradila papírovou dokumentaci, chorobopisy i klasické předepisování léků.
Identifikace ze všech úhlů
Automatická identifikace a snímání dat, jejich ukládání do databází umožňujících sdílení nasnímaných informací a využití pořízených dat pro potřeby vysledovatelnosti, využívání datových katalogů i zavádění RFID technologií v celé řadě oblastí moderního zdravotnictví, to byla témata, která se na konferenci v Ženevě probírala z mnoha pohledů a v různém detailu. Vždy však v souvislosti se zvyšováním bezpečnosti pacienta, dosahováním vyšší efektivity celého logistického řetězce nebo při diskusích o tom, jak se vypořádat se stále vzrůstajícím procentem padělaných léků na evropském trhu.
Potřebu prosadit plošné využívání globálních identifikačních standardů GS1 deklarovali zástupci mnoha společností, sdružení a asociací. Jedním z nich byl např. Dr. Roberto Frontini, prezident EAHP (European Association of Hospital Pharmacists), jehož prezentace doložila přínosy identifikace léků pomocí GS1 standardů až na úroveň značení každé jednotlivé tablety. Takto precizní způsob identifikace může přinést možnost snímat každou tabletu před podáním pacientovi, což podle předběžných studií, které byly asociací vypracovány, může snížit chybovost v určitých fázích léčebného procesu až o 40 procent!
Dr. Frontini doslova řekl: „Identifikace léků a léčebných prostředků čárovými kódy nesoucími globální standard zefektivní nejenom nemocniční procesy samotné, ale bude mít pozitivní dopad na redukci chybovosti a tím i na bezpečnost pacienta.“
Zdroj: Archiv GS1
Rovněž ve vystoupení delegáta EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations) zazněla jasná a výrazná podpora zavádění identifikace farmaceutik pomocí globálního standardu zpravidla v provedení GS1 DataMatrix. Důvodů bylo hned několik. GS1 je otevřený standard, je flexibilní vůči všem budoucím technologiím, umožňuje identifikovat konkrétní produkt zcela jednoznačně včetně informací o šarži nebo sériovém čísle a o datu exspirace. Tento standard je podporován jak některými lokálními vládami, tak i přímo Evropskou komisí.
Velmi zajímavá byla i panelová diskuse na téma „Jak přesvědčit top management velkých nemocnic, že by měl podpořit zavedení standardní automatické identifikace a snímání dat“. Z diskuse vyplynulo, že mezi hlavní přínosy, a tedy i důvody pro zavedení této technologie, patří rychlost a flexibilita kontrolních mechanismů, dostupnost informací, tj. i zpětná vysledovatelnost a samozřejmě i vyšší míra bezpečnosti pacienta. Zde je však potřeba říci, že každá použitá technologie je závislá na kvalitě dat, kterými disponuje, a na zvládnutí procesní stránky jejího nasazení. V několika dalších prezentacích se hovořilo o jednotné globální identifikaci lékařských nástrojů a přístrojů, tzv. UDI (Unique Device Identification). UDI je podporována především americkým úřadem FDA (U.S. Food and Drug Administration) a prosazuje zavedení jednoznačné identifikace každé položky pomocí GS1 standardu, případně kódem HIBCC, včetně údajů o sériovém nebo výrobním čísle, šarži a exspiraci. Aplikace UDI je doporučena v provedení GS1-128 nebo GS1 DataMatrix, vyhovuje však i nasazení RFID technologie. FDA počítá ve své koncepci s využíváním elektronických katalogů, kde by bylo možno v závislosti na UDI dohledat i kmenová data k danému produktu, kontaktní údaje o výrobci nebo URL adresu jako zdroj dalších informací.
Rychlost záleží na podmínkách
Závěrem lze říci, že prosazování GS1 standardů do oblasti zdravotnictví rozhodně výrazným způsobem postupuje, byť naprosto rozdílným tempem s ohledem na stav daného sektoru v jednotlivých zemích. Společným jmenovatelem všech implementací je propojení úsilí regulačních a vládních institucí s poskytovateli lékařské péče a v řadě případů také s privátní obchodní sférou, která je nositelem vyspělých technologií.
