INTERVIEW: David Piškanin, HOPI HOLDING

Před dvěma lety posílil Výbor GS1 Czech Republic David Piškanin, člen dozorčí rady HOPI HOLDING. Zapojení přední středoevropské logistické firmy jako významného činitele v dodavatelském řetězci je pro GS1 Czech Republic vítané: HOPI za více než pětadvacetileté působení získalo zkušenosti ze spolupráce s významnými tuzemskými i mezinárodními řetězci a výrobci. Do divize HOPI FOODS patří několik potravinářských společností, a tak holding tyto zkušenosti rozšířil o know-how výrobců. V poslední době si společnost osvojila i náročnou disciplínu logistiky čerstvých ryb a se svým projektem CEE Fish HUB má ambici stát se středoevropskou jedničkou.  Za nezbytný předpoklad efektivního provozu logistické firmy David Piškanin považuje kvalitní kmenová data. Proto jako největší výzvu pro GS1 Czech Republic vnímá rozvoj GDSN. Více v našem interview.

Jakou cestu „ujela“ logistika za dobu, kdy je HOPI na trhu?

HOPI se od počátku orientuje především na logistiku v FMCG. Proto mohu posoudit vývoj v této oblasti, méně již v ostatních segmentech. V době, kdy jsme začali rozvíjet logistiku jako klíčový předmět činnosti, bylo tím podstatným znát základní logistický proces, mít SW podporující jednotlivé logistické operace počínaje příjmem zboží do skladu přes vychystání na základě zákaznických požadavků až po dodání do místa určení. Šlo o schopnost jednotlivé kroky vůbec realizovat. V 90. letech firmy poptávající logistické služby tuto kompetenci nesnadno hledaly a my měli to štěstí, že jsme ji dokázali nabídnout. Především díky tomu, že jsme řešili podobnou problematiku spojenou se zásobováním vlastní sítě velkoobchodů. Skladový a dopravní proces doprovázelo množství papírové dokumentace, vychystávacími listy počínaje a papírovým rozvozovým listem konče. Vše se přepisovalo z papíru do systému, řada údajů byla evidována na různých místech duplicitně a on-line reportingu umožňujícímu efektivně řídit provoz se v té době nevěnovala vysoká pozornost.

Kde je trh nyní?

Od doby, kdy stačilo znát proces, logistika prošla obrovskými změnami. Celý proces od objednání po dodání se zrychluje, rostou požadavky na jeho spolehlivost a kvalitu. Znalost procesu je dnes standard, který neznamená žádnou konkurenční výhodu. Zákazníci, v našem případě primárně mezinárodní řetězce a výrobní společnosti, očekávají od svých logistických partnerů vysokou přidanou hodnotu spočívající v efektivitě služeb, což se odráží v nabízené ceně služby. Především však požadují kontinuální snahu o snižování nákladů, návrhy změn, umožňující posunout efektivitu a kvalitu ještě dál.  Tento tlak přispívá k řadě inovací SW řešení a vede k nasazování technologických prvků, které byly dříve v logistice FMCG zastoupeny minimálně, jako třeba robotická pracoviště. Jak se mění uživatelé logistických služeb? Na úrovni velkých mezinárodních výrobních firem registrujeme trend, kdy se maximálně soustředí na produkt a jeho marketing, zatímco ostatní činnosti se snaží předat firmám, které takové činnosti vykonávají jako primární business. Vidíme prodej výrobních závodů specialistům na výrobu, kteří dokáží výrobní kapacity využít pro širší portfolio výrobků a zákazníků, outsourcing logistiky ve výrobních závodech, outsourcing správy a archivace dokumentů. Vidíme trend růstu podílu kartonových či kusových dodávek na úkor poklesu dodávek po celých paletách.  Mohu říci, že zákazníci jsou stále náročnější, požadují vysokou úroveň servisu, nejsou však ochotni si za něj připlácet, což přirozeně vytváří tlak na nové a nové technologické inovace.

David Piškanin (43) začal jako čerstvý absolvent VŠ pracovat v rodinné společnosti HOPI šest let po jejím založení. Měl možnost podílet se na dynamickém rozvoji, kdy z lokální firmy vznikla společnost působící v pěti zemích a zaměstnávající přes 4000 spolupracovníků. V rámci rodiny nesl zodpovědnost za provoz, budování IT, rozvoj obchodní činnosti a expanzi do dalších zemí mimo ČR. V současné době působí v dozorčí radě holdingu s důrazem na tvorbu strategie a dalšího obchodního rozvoje.
David Piškanin má rád přírodu, cestování a techniku. Otec pěti dětí tráví volný čas nejraději se svojí rodinou.

Roste variantnost vychystávaných jednotek?

Zatímco před deseti lety bylo základní vychystávanou jednotkou obchodní balení, dnes již většina zákazníků určitý menší nebo větší podíl zboží vychystává po kusu.

Je logistický operátor stále vnímán za pouhého poslíčka? Nebo je již tím, kdo určuje, jak bude logistika řešena?

Obecně stále platí, že je to zákazník, kdo definuje, jak má logistika pro něj vypadat. Následně však stále častěji očekává doporučení od nás, co a jak změnit a zefektivnit. Logistická firma musí být nositelem inovací, které jsou zákazníkům předkládány a implementovány. Čím dál více vnímáme důležitost služeb přidané hodnoty, jako jsou různé promoční balení, etiketování a podobně.

Které jsou další významné trendy v logistice a skladování?

Obecným trendem je snaha o snižování zásob v dodavatelském řetězci, vyšší frekvenci objednávek, zmenšování objednaného množství. Tomu se musí přizpůsobovat vybavení skladů i dopravních prostředků. Režim dodávek just-in-time, který byl dříve typický především pro automotive, je dnes standardem i u rychloobrátkového zboží. S rozvojem e-commerce roste důraz na city logistiku a reverzní logistiku, jejíž rozsah je nesrovnatelný s dobou, kdy jsme začínali. Zároveň vnímáme zvýšený zájem o Českou republiku ze strany nadnárodních dodavatelů, kteří vidí západní část ČR jako atraktivní místo pro zřizování DC svých výrobků určených k distribuci v Německu a přilehlých zemích. Zvažují nebo se již rozhodli pro přesun skladů z Německa do Česka. Důvodem je nejen naše dobrá poloha, ale z jejich pohledu stále ještě levná pracovní síla spolu s volnějším zákoníkem práce.

Jak náročná je reverzní logistika pro logistické operátory?

Zdroj: Hopi Holding

Zpětný tok zboží od zákazníka-spotřebitele k výrobci nebo do skladu je poptáván stále častěji. Podle legislativní úpravy je u nepotravinářského zboží možné výrobky do 14 dnů vrátit. Proto se velké módní e-shopy potýkají s vracením 50, ale i 80 % objednávek. Schopnost zpracovávat zpětný tok zboží je pro on-line obchodníky klíčová. I u nás se to určitých zákazníků dotýká. Případy, kdy obchodní řetězec vrátí zboží, jsou časté; objedná si například zboží, ale vyhodnotí, že má zásoby příliš vysoké, a odmítne ho. Reverzní logistika je komplexní služba zahrnující řadu nadstavbových činností, především kontrol. Platí to například u zboží z kategorie dětské výživy, kdy musí být ověřeno, že je zboží nezávadné a je možné ho vrátit k prodeji.

On-line obchod stále láme rekordy růstu. Jeho logistika je přitom závislá na vysokém podílu manuální práce. Jak za obecného nedostatku pracovníků trh řeší tento rozpor?

Nedostatek pracovních sil znamená největší výzvu poslední doby, kdy je v zemi aktuálně neobsazeno více než 300 tisíc pozic. To s sebou nese problém omezených schopností firem reagovat na objemové výkyvy i neustálý zápas o pracovníky mezi firmami. Boj o pracovníky vede k pokračujícímu růstu mezd, jelikož atraktivní mzda je často jediným funkčním faktorem, jak nové lidi získat. V oblasti e-commerce je výzvou efektivní vychystávání jednotlivých položek, které je obecně málo účinné, a proto klade vysoké nároky na vnitřní řízení skladu s výrazným podílem automatizace. Takové investice však mají často dlouhodobou návratnost. V oblasti B2B je kritická konsolidace dodávek různých partnerů pro stejného odběratele tak, aby byly dodány společně a nemuselo jet k odběrateli několik různých vozidel po jedné dodávce. Podobná výzva je v segmentu B2C. S rostoucím podílem objednávek přes internet je třeba hledat cesty, jak dodávky konsolidovat, aby každá dodávka nebyla dodávána samostatně a v jiný čas.

Jak na výše zmíněné trendy reaguje nabídka 3PL operátorů a o jaká technologická řešení na bázi automatické identifikace a sdílení dat se při tom opírají?

Technologické řešení pro sdílení dat je v našem segmentu EDI komunikace a jako standard pro identifikaci nadále slouží běžné čárové kódy. Aplikace pro práci s nimi technicky fungují často na Androidu, což přináší široké spektrum využitelných nástrojů – od mobilních telefonů přes tablety po klasické čtečky. Mám pocit, že segment FMCG je z pohledu rozvoje automatické identifikace spíše konzervativní.

Co brání většímu rozvoji automatizace?

Předpokladem pro větší rozvoj automatických řešení je mj. respektování standardů v rámci logistického řetězce. Např. umístění logistických etiket na paletě a jejich jednotný obsah řada výrobců vůbec nedodržuje. Jsou neustálé problémy s kvalitou logistických kmenových dat a standard pro globální datovou synchronizaci bohužel není trhem dosud plně akceptován. Stále tak chybí obecně rozšířená platforma pro jejich sdílení, která by byla plněna a udržována výrobci tak, aby data byla dostupná pro všechny subjekty v rámci dodavatelského řetězce. V FMCG se i přes snahu nepodařilo příliš prosadit RFID řešení. Za koncept, který může v budoucnu přinést nový pohled na automatickou identifikaci, považuji optická řešení. V tuto chvíli je zkoušejí v pilotním režimu giganti, jako je Google nebo Amazon. Před námi je však ještě dlouhá cesta, než se taková řešení prosadí a než dorazí i k nám.

Jaké zprávy EDI využíváte?

Nejčastěji využíváme EDI zprávy pro zpracování dokladů a jejich avizaci – IFTMAN, DESADV, INSDES, ORDERS a ORDERSP, RECADV; pro pohyby a stavy zásob – INVRPT, HANMOV; využíváme i zprávy stavové a notifikační – APERAK, COMDIS; pro kmenová data – PRICAT, PRODAT a PARTIN, a v menší míře některé další, např. INVOIC. Zavádění nových EDI zpráv je pro logistického providera zpravidla vyvoláno potřebami jeho obchodních partnerů, na které flexibilně reagujeme ve spolupráci s naším partnerem pro EDI – společností Editel. Dříve postačovala datová výměna pro pokrytí základních logistických procesů, v poslední době roste počet využívaných typů EDI zpráv díky snaze zefektivnit i pomocné procesy.

Jaké přínosy může logistice nabídnout globální datová synchronizace?

Centrální sdílení kmenových dat může obrovským způsobem pomoci. Kvalita logistických dat poskytovaných některými dodavateli je žalostná. Často zápasíme s tím, aby naši partneři data vůbec poskytli. Není výjimkou, že místní zástupci mezinárodních firem, s nimiž pracujeme na přípravě určité logistické služby, nemají ke kmenovým datům z jejich centrály přístup. Velmi těžko tato data získávají, a když nám je konečně poskytnou, obsahují velké množství chyb. Každý nový výrobek, který přijímáme, musíme přeměřovat, kontrolovat logistické vlastnosti, sledovat, zda odpovídá počet kartonů na paletě, vrstev… Toto přitom musí provádět téměř každý subjekt v dodavatelském řetězci místo toho, aby kmenová data jednoduše stáhl z jednoho centrálního místa.

Co pro logistika nízká dostupnost a kvalita kmenových dat v praxi znamená?

Zdroj: Hopi Holding

Opět vzpomenu začátky naší firmy. Když jsme rozvíjeli vlastní velkoobchod a jeho logistické zázemí, veškeré procesy byly závislé na kompetenci konkrétních pracovníků. Nyní jsme přešli na úroveň, kdy se veškeré procesy realizují v rámci informačního systému, automatizovaně. Systém vyhodnocuje, na kolik transportních jednotek se konkrétní objednávka vychystá, jak bude zajištěn transport. Jakým způsobem bude jiná objednávka naskladněna, jak bude vypadat layout skladu, jaké regálové řešení bude využito apod. Informační systém je proto vysoce citlivý na kvalitu kmenových dat a jakákoli chyba způsobená např. špatným přepisem může vést k nefunkčnosti systému.  Kvalita kmenových dat má vliv na vše od řízení vnitroskladových procesů spojených s určováním obsahu transportní jednotky až po plánování dopravy. Čím více procesy automatizujeme, tím kvalitnější kmenová data potřebujeme, a pokud je nedostaneme, musíme si je pořizovat sami.

Jak může GDSN přispět k vyšší efektivitě dodavatelského řetězce jako celku?

Pro implementaci nových zákazníků, resp. zboží máme celé specializované oddělení. Zajišťování kmenových dat pro jeho pracovníky znamená spoustu operací navíc. Pokud si uvědomíme, že tuto činnost musejí vykonávat takřka všechny subjekty podél dodavatelského řetězce, pak je absence centrálního sdíleného řešení pro práci s kmenovými daty pro celý trh kritická.  Přidaná hodnota datové synchronizace dále spočívá v jednoduché opravě chyb. V momentě, kdy někdo zjistí nedostatek v kmenových datech, může na něj upozornit nebo jej napravit pro všechny ostatní uživatele GDSN naráz. Díky kontrole všemi subjekty, které s produktem nakládají, budou mít kmenová data vysokou přesnost a kvalitu, neboť o ni pečují všichni uživatelé sdíleného řešení.

Jak vnímáte vyspělé 3PL služby, jako je řízení zásob klientů včetně správy kmenových dat?

Logistická centra HOPI HOLDING v regionu středovýchodní Evropy
Zdroj: Hopi Holding

Obecně vnímám malou ochotu pro sdílení dat mezi firmami. Nasazení vyspělých 3PL služeb, na které se ptáte, může mít přidanou hodnotu, avšak firmy nejsou příliš ochotné tyto kompetence externímu subjektu předávat.

Jaká je budoucnost velkých logistických firem ve světě e-commerce?

Role firem našeho typu spočívá především v pokrývání transportních potřeb mezi distribučním skladem a překladištěm. Na trhu on-line prodejců potravin z hlediska obratu dominují velká města, u kterých je možné realizovat dopravu z distribučního skladu přímo zákazníkovi kurýrem on-line prodejce. Cílem on-line prodejců potravin v delším časovém horizontu bude pokrytí většiny republiky, ovšem provozování DC pro každé okresní město zatím nebude ekonomicky udržitelné. Mimo Prahu a Brno tak bude zákaznický komfort o něco snížený; dodací lhůty již nebudou v řádu desítek minut, zákazník např. při ranní objednávce obdrží zboží odpoledne, resp. při večerním objednání druhý den. Realizace jeho objednávky bude probíhat ve dvou krocích, tedy z centrálního DC tzv. větší logistikou do určité crossdockové platformy, ze které bude směřovat k němu již prostřednictvím kurýrů on-line prodejce.

A při realizaci tzv. poslední míle na cestě k B2C zákazníkovi?

Jako zásadní prvek v oblasti logistiky potravin vnímám osobní kontakt odběratele s kurýrem. Pracovník zboží odnese ke dveřím zákazníka, popř. zlikviduje vratné obaly. On-line nákup potravin se vyznačuje vysokou frekvencí a časté zavážení posiluje vazbu zákazníka na značku. Nahradit tuto osobní vazbu může externí logistický partner pouze velmi omezeně. V případě objednávky např. elektrického spotřebiče jde o nepravidelný jednorázový nákup, u kterého zákazník případné nedostatky v provedení služby odpustí. U pravidelného kontaktu je však vysoká úroveň klíčová a podle mého názoru ji lépe zvládnou kurýři samotných e-shopů než pracovníci externích operátorů. Logistiku potravin si tedy e-shopy zpravidla řeší samy bez vstupu externích 3PL do procesu. Celkově se jedná o velmi těžkou disciplínu, která se opírá o vyspělé a prediktivní systémy pomáhající s řízením disponibility zboží, klade vysoké nároky na řízení skladových aktivit s minimální administrativní zátěží a vyžaduje efektivní logistiku poslední míle, jejíž efektivita je primárně ovlivňována penetrací dané služby na trhu.

Reflektuje vývoj Systému GS1 dostatečně vývoj logistického oboru?

Standardy GS1 jednoznačně mohou být a jsou pro logistiku přínosem. Bohužel realita nám ukazuje, že standardy nejsou často dodavateli dodržovány, což vede k řadě neefektivit v rámci dodavatelského řetězce. Domnívám se, že i před organizací GS1 je ještě dlouhá cesta, jejímž cílem by mělo být, aby se o standardech ve spojitosti s GS1 začalo ve firmách více hovořit. Mělo by o tom být více slyšet na IT konferencích, kde by byly tyto standardy brány jako vzor, hovoří-li se o trendech. Aktuálně je pro IT pracovníky v mnoha firmách GS1 relativně neviditelnou organizací, a přitom to jsou právě oni, kdo může ve firmách napomoci v prosazení a rozvoji těchto standardů.

Je pro vás významná problematika sledovatelnosti?

Podmínky pro sledovatelnost stanovuje legislativa a z hlediska spotřebitele je to výborná věc. Zároveň je to však prvek zvyšující náklady spojené nejen se sběrem dat, ale také s jejich držením a archivací, kdy je nutné umět zpětně dohledat položky i po mnoha letech. Naši partneři nemají nějaké nestandardní požadavky či řešení proti zbytku trhu. Pro naši společnost, která je v sektoru čerstvých potravin dlouhodobě aktivní, je téma sledovatelnosti blízké, nově také v souvislosti s projektem CEE Fish HUB.

Můžete tento projekt více přiblížit?

V nedávné době jsme se rozhodli využít zkušenosti z distribuce ryb pro jednoho z klíčových zákazníků a vytvořit speciální platformu. Stali jsme se součástí největší evropské distribuční sítě ryb SeaFoodWays Network, ve které je zapojeno šest dalších velkých logistických firem, a pokryli tak region, který dosud v této síti nebyl. Navázali jsme spolupráci s některými zpracovateli ryb, včetně například největšího zpracovatele lososů na světě, společností Marine Harvest. Vybraní partneři v našich prostorách budují linky na zpracování ryb, které jsou integrovány do vznikajícího logistického konceptu.

Nakolik je logistika čerstvých ryb náročná?

Zdroj: Hopi Holding

V některých případech jde o absolutně čerstvý, živý produkt. Krab se přepravuje v okysličovaných kontejnerech s mořskou vodou z místa výlovu. Živočich vodu neopustí až po cílové místo, které je zpravidla u odběratelů ze sektoru HoReCa. Pomalu se nám daří bořit mýtus, že pouze na mořském pobřeží zákazník může koupit skutečně čerstvou rybu. Kvůli tomu, že se různé druhy nacházejí v mnoha různých evropských lovištích, velká část ryb i na pobřeží je ve skutečnosti dovezena odjinud. Je určitým paradoxem, že v České republice jakožto vnitrozemském státu uprostřed Evropy je možné zakoupit v průměru nejčerstvější ryby na celém kontinentu, a to díky relativně krátkým transportním trasám ze všech klíčových evropských lovišť.  Nabídka čerstvých mořských ryb se na tuzemském trhu v posledních letech velmi zlepšuje. Logistika dosud byla jedním z prohibičních faktorů, který bránil ve větší dostupnosti, a tím i konzumaci mořských ryb v ČR. Ta je s 6–7 kg na osobu ročně ve srovnání s evropským průměrem méně než poloviční. Vnímáme zde obrovský potenciál, kdy existence centrální platformy zajišťující efektivní logistiku ve velkých objemech napomůže zlepšení cenové dostupnosti, a tím i zvýšení průměrné konzumace zdraví prospěšných mořských ryb. A je to i příležitost pro B2C data pro posilování důvěry konzumentů o čerstvosti.

Jaké registrujete trendy týkající se snižování dopadů logistiky na životní prostředí?

Trh je podle mého názoru tím, co nutí firmy hledat cesty ke snižování nákladů. Zákazníci totiž vyžadují neustálé úspory i v situaci rostoucích nákladů. To vnímám jako klíčový motiv pro honbu za vyšší efektivitou. Řešení umožňující snižování nákladů jsou často environmentálně příznivější než řešení stará, a proto má snaha o snižování nákladů pozitivní dopad na životní prostředí. Hledání nových řešení je motivováno i tím, že se firmy aktuálně musejí vyrovnávat s nedostatkem pracovníků nebo čelit výzvám spojeným se špatnou propustností silniční sítě.

Kromě zmíněných tlaků na hospodárnost podnikání, která se pozitivně projevuje na ekologii díky využívání úspornějších technologií, jako jsou LED osvětlení skladů apod., by podle mého názoru mohla pomoci také iniciativa ze strany regulátorů. Například k plné vytíženosti dopravních prostředků by mohli být přepravci pozitivně motivováni legislativou. Za socialismu fungovala tzv. vytěžovací – dnes bychom řekli konsolidační – centra. Provoz nevytížených vozidel byl postihován sankcemi. Dnes by k větší spolupráci jinak konkurenčních společností ve směru sdružování přeprav mohl stát motivovat pozitivními nerepresivními mechanismy, například daňovými úlevami.

BRIEFVIEW: Petr Šyc, logistic operations manager, Mondelez Europe Procurement GmbH – odštěpný závod Česká rep.

Jaké významné logistické výzvy byste uvedl z pohledu výrobní společnosti?

Výzvy, které uvedl pan Piškanin, jsou do značné míry aktuální i pro výrobní společnosti. Jako další bych uvedl např. nové prodejní kanály typu e-commerce. Pro tyto kanály je třeba najít nové integrované řešení, které zahrnuje jak obchodní stránku, tak efektivní dodavatelský řetězec, s jinými parametry než současná FMCG logistika. Pro výrobu a dodavatelský řetězec v ČR je velkou výzvou také aktuální nedostupnost pracovních sil.

Jak by mohlo plné akceptování GDSN pomoci výrobním společnostem?

Efektivní procesy firem v oblasti dodavatelského řetězce jsou skutečně z velké míry ovlivněny kvalitou kmenových dat. Velké výrobní firmy mají v dnešní době většinou zvládnutou výměnu dat mezi výrobou, logistikou a poskytovatelem 3PL služeb. Poslední článek dodavatelského řetězce mezi distribučním centrem výrobní firmy a skladem zákazníka je ovšem ovlivněn absencí platformy sdílení dat. Na straně výrobce je tedy nutné zvládnout pro každého zákazníka unikátní postup sdílení dat a jejich údržby, a to včetně specifických zákaznických požadavků. Tato roztříštěnost vede k nízké efektivitě a zároveň vyšší chybovosti, které pak negativně ovlivňují veškeré návazné procesy distribuce a prodeje.

Která další řešení na bázi standardů GS1 by mohla přispět k vyšší efektivitě dodavatelského řetězce? 

Z pohledu nadnárodní výrobní firmy je ideálem mít standardizované GS1 řešení pro veškerou organizaci dodavatelského řetězce. Mým přáním by bylo mít se všemi zákazníky „kompletní balíček“ elektronické komunikace a identifikace na bázi GS1 standardů. Počínaje sdílením kmenových dat platformou GDSN přes proces objednávání, dodávání až po fakturaci (tj. EDI objednávka, dodací list, potvrzení příjmu i faktura). Na českém trhu jsme bohužel v této chvíli od tohoto ideálu stále velmi vzdáleni.

Existuje potenciál pro větší zapojení 3PL operátorů do procesů klientů ze skupiny výrobců?

Zde nemám jednoznačnou odpověď. Míra efektivního zapojení 3PL je vždy závislá na konkrétních firemních procesech a strategiích. Faktory mohou být velmi různé. Pro mezinárodní firmy může být limitem například nutnost harmonizovat řešení a procesy napříč zeměmi, a to z toho důvodu, že obvykle využívají služeb různých logistických partnerů. Odlišná míra integrace v různých zemích pak přináší zvýšenou komplexitu. Pro jiné partnery může být limitem řízení a míra sdílení rizika.

Více INTERVIEW: David Piškanin, HOPI HOLDING

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .