Ze zdravotnické konference v Chicagu

V polovině října se pod záštitou GS1 US konala již 32. globální zdravotnická konference GS1. Akce se už tradičně těší velkému zájmu ze strany odborné veřejnosti, zástupců průmyslu i zdravotnických institucí. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Fóra se zúčastnilo více než 350 odborníků ze 40 zemí světa. 

Viceprezidentka GS1 Healthcare Ulrike KreysaViceprezidentka GS1 Healthcare Ulrike Kreysa.
Zdroj: GS1 CR

Za řečnickým pultem se vystřídalo na 60 řečníků, kteří hovořili o implementaci standardů ve zdravotnickém sektoru. Jejich prezentace popisovaly příklady správné praxe při identifikaci léčivých přípravků i zdravotnických prostředků. Při diskusích se hovořilo o prvních zkušenostech a dopadech legislativních opatření na ekonomiku průmyslu i zdravotnických zařízení samotných.

Zdravotnickou konferenci společně zahájili Miguel Lopera, CEO GS1, Ulrike Kreysa, viceprezidentka GS1 Healthcare a Bob Carpenter, CEO GS1 US. Ten ve svém příspěvku připomněl hlavní témata konference: bezpečnost pacientů a zdravotní péče, požadavky legislativy a postup, jak jim vyhovět, a GS1 standardy jako platformu pro spolupráci napříč sektorem.

Britské zdravotnictví plně spoléhá na standardy GS1

Na téma bezpečnosti se hovořilo hned v úvodní části programu konference. Panelovou diskusi moderoval profesor Terence Stephenson, předseda General Medical Council UK (obdoba České lékařské komory). V úvodu řekl, že chybná nemocniční péče figuruje na 11. pozici seznamu dvaceti rizikových faktorů úmrtnosti, přičemž za sebou nechává i taková rizika, jako je alkohol, drogy nebo dopravní nehody. K dokreslení této smutné statistiky použil několik varovných čísel z praxe NHS (britského státního zdravotního systému). Uvedl, že ročně tímto systémem proteče 624 milionů receptů, zdravotními zařízeními projde 300 milionů pacientů a dalších 13 milionů pacientů je ošetřeno ambulantně. V tomto objemu zdravotní péče však docházelo i k velkému množství pochybení. Odhadem až k 900 tisícům případů chybně poskytnuté péče ročně. Prakticky každý týden se vyskytnou chyby při operacích nebo komplikace způsobené špatnou medikací. Kromě ohrožení pacientů a hrozby právních tahanic to pro celý zdravotní systém znamená nárůst nákladů. Odhaduje se minimálně jedna miliarda liber ročně, nezanedbatelné je také navýšení obsazenosti lůžek, a to až o tři miliony lůžkodnů.

Globální zdravotnická konference v Chicagu

To vše vedlo NHS v posledních zhruba čtyřech letech k masivnímu zavedení standardů GS1, k nasazení automatického sběru dat (skenováním čárových kódů) v jednotlivých nemocnicích NHS a k zavedení důsledné sledovatelnosti a přehlednosti veškerých procesů. Bylo zavedeno sledování veškerých zásob a jejich optimalizace, což v praxi znamená přehled o tom, co je nakupováno, v jakém množství a za kolik. Identifikace pacientů, ošetřujícího personálu i poskytované péče spolu se zavedením skenování umožnuje přiřadit informace ke každé transakci, která v nemocnici proběhne. Nemocnice mají vlastní pravdivé informace a mohou s nimi pracovat podle vlastních potřeb.

V celém systému se podařilo integrovat externí procesy, tedy dodavatelský řetězec, s těmi interními, klinickými. Podařilo se vybudovat nový přístup všech zainteresovaných subjektů, vedení nemocnice, zdravotnického i nezdravotnického personálu. Stali se spolupracujícími články nového systému, který je přehledný a spravedlivý a přináší výsledky.

Mezi rychle viditelné benefity patří především optimalizace zásob, snížení plýtvání s léky, sledování spotřeby léků i zdravotnických prostředků na pacienta.

Kromě zkušeností z nemocnic v Leedsu a Derby (obě NHS UK) byly v rámci panelu prezentovány i další příklady zavedení standardů GS1 do zdravotních systémů v USA a Kanadě. Standardy GS1 pomáhají také při budování světového registru prsních implantátů.

UDI a EDI

Terence Stephenson (britská lékařská komora):„Chybná medikace má na svědomí více obětí než drogy či dopravní nehody!“
Zdroj: GS1 CR

O závěr prvního dne konference se postaraly dvě souběžné panelové diskuse. Jedna se věnovala zkušenostem z implementace UDI, druhá se zabývala efektivitou provozu nemocnic a vlivem elektronizace a automatizace na úroveň nákladů ve zdravotnických zařízeních. Podle zkušeností, které byly prezentovány, je klíčem k efektivitě provozu zavedení automatizace a elektronizace nákupu. Elektronické objednávky, dodací listy a fakturace v rámci dodavatelského řetězce přinášejí rychlé ekonomické efekty. Společně se zavedením přehledu o spotřebě léků, zdravotnických prostředků, ale i dalších produktů běžně nakupovaných do zdravotnických zařízení může nasazení elektronické komunikace vést ke snížení zásob, lepšímu hospodaření a celkově k velkým úsporám. Samozřejmě nejvíce dotazů, které byly jednotlivým panelistům kladeny, bylo na téma, kde začít s implementací. Všichni dotázaní se shodli na tom, že prakticky neexistuje obecně platné doporučení, jakýsi univerzální recept, který zajistí stoprocentní úspěch implementace. Vždy záleží na podmínkách konkrétního zařízení, na možnostech a zdrojích – finančních i lidských...

Podstatné je však začít!

Plná sledovatelnost farmaceutického řetězce v USA

Druhý den konference byl charakterizován zaměřením programu na legislativní požadavky a na roli regulačních institucí. Většina prezentací se týkala amerického trhu a současných i plánovaných požadavků Amerického federálního úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). V USA se postupně do celého farmaceutického dodavatelského řetězce zavádí elektronický inter-operabilní systém (DSCSA – Drug Supply Chain Security Act). Jeho cílem je sledovatelnost a zajištění sdílení informací od výroby až po vydání do spotřeby. Systém by měl zajistit bezpečnost léčiv, a to až na úroveň jednotlivého balení. Bude ukládat informace o každém subjektu, který se podílí na jakékoliv fázi životního cyklu léku v logistickém řetězci. Jeho úkolem bude i vyhodnotit slabá nebo kritická místa a samozřejmě napomoci při krizových situacích, kdy je potřeba podezřelý výrobek z trhu stáhnout. Součástí systému je i požadavek na identifikaci a serializaci léčiv, někdy po roce 2019 se počítá i se zavedením verifikace léčiv. Stejně, jako je tomu v Evropě, i v USA se počítá s využitím 2D kódu, aby bylo možno snímat kromě identifikačního čísla také šarži a datum použitelnosti. Celý systém má řadu společných rysů s tzv. protipadělkovou směrnicí EU, ale zdá se, že postihne poněkud komplexněji také distribuci léčiv.

GDSN pro výrobce léčiv

Velcí distributoři stejně jako výrobci se v tomto kontextu vyjádřili celkem jasně. Pro ně je řešení bezpečného dodavatelského řetězce spojeno s využíváním jednoznačné identifikace, standardních datových nosičů pro fyzickou identifikaci a standardních přenosových protokolů pro elektronickou datovou komunikaci. To vše mohou pokrýt standardy GS1 a ty pro ně nejsou ničím novým. To, co by mohlo být přínosné, je skutečnost, že standardy budou používat všichni! Chris Reed ze společnosti Johnson & Johnson US, který je zodpovědný za serializaci a sledovatelnost, vyzval ve svém příspěvku k masivnímu využívání nejenom GTIN a GLN. Zdůraznil také obrovský potenciál datové synchronizace pro zajištění kvality kmenových dat v celém farmaceutickém průmyslu.

Poslední den konference se hovořilo mimo jiné o značení léků na úrovni primárního balení. Velmi zajímavá byla prezentace Tjallinga van der Schorse, vedoucího lékárníka nemocnice Westfriesgasthuis (Nizozemsko). Zdůraznil, že pro nemocnice je identifikace a značení jednotlivých pilulek a léčebných dávek ještě důležitější než značení krabiček léků. Umožňuje totiž daleko přesnější medikaci. Možnost skenování při podávání léku pacientovi je jednoznačně klíčem k prevenci celé řady chyb a má jasný dopad na sledovatelnost poskytnuté péče. Na druhou stranu pouze „přání“ zdravotnických zařízení nestačí k tomu, aby se značení na této úrovni balení nějak výrazně prosadilo. K tomu je nutná ještě podpora legislativní. Jako příklad uvedl situaci v USA, kde platí od roku 2014 povinnost značit primární balení léků dodávaných do nemocnic. To vedlo k nárůstu počtu označených léků z necelých 2 % v roce 2002 na 88 % v roce 2014!

Van der Schors uvedl, že nemocnice si stále častěji pokládají otázku, jak by bylo možno docílit potřebné úrovně značení primárních balení. Logicky dojdou k názoru, že nejjednodušší a nejlevnější cesta je značit primární balení již u výrobce. Méně efektivní možnost je značení u dodavatele, tj. u distributora nebo velkoobchodníka. Jako nejméně efektivní se pak ukazuje značení až v nemocniční lékárně. Nicméně i to je cesta, kterou se řada nemocnic vydává. Má jedinou výhodu a tou je rychlé dosažení potřebného množství označených léků. Řešení tohoto problému je zřejmě ve společném úsilí poskytovatelů zdravotní péče, regulačních orgánů a státní správy. Organizace GS1 může v tomto procesu také sehrát významnou roli, spočívá v podpoře komunikace napříč sektorem a v metodické pomoci při hledání optimálního řešení.

Implementace UDI v Evropě

V závěru konference měli její účastníci příležitost poslechnout si prezentaci Evropské komise o přípravách na implementaci UDI v Evropě. Salvatore Scalzo, odpovědný za zdravotnické prostředky v rámci DG GROW (Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky), hovořil zejména o tzv. Basic UDI-DI. Upřesnění k tomuto novému pojmu v systému UDI bude ještě komisí vydáno, ale už nyní je jasné, že se jedná o základní identifikaci modelu zdravotnického prostředku, ke které se budou vztahovat veškeré reporty o klinických testech, certifikáty a prohlášení o shodě.

V rámci zdravotnické konference proběhla i celá řada setkání pracovních a projektových skupin. Účastníci měli možnost navštívit regionální distribuční centrum firmy McKesson nebo Experience Centrum společnosti Zebra.

O autorce – Pavla Cihlářová

avatar: Pavla Cihlářová

ředitelka, GS1 Czech Republic

Je členem regionálního výboru GS1 in Europe, kde se podílí na koordinaci evropských pracovních skupin a projektů. Pod jejím vedením byl mimo jiné zahájen projekt datové synchronizace i užší spolupráce s technologickými i odbornými institucemi.