Zdravotnická konference Berlín 2017

Globální zdravotnická konference, kterou společnost GS1 organizuje pravidelně dvakrát do roka, se začátkem dubna po roce a půl vrátila do Evropy, konkrétně do Berlína. Účastnilo se jí téměř 400 partnerů z 50 zemí světa, což z ní udělalo absolutně největší akci svého druhu za posledních deset let.

Letos byly hlavními tématy zejména legislativní požadavky na zdravotnický sektor, a to jak zkušenosti ze zavádění systému UDI, tak samozřejmě také protipadělková směrnice EU.

Řada prezentací byla věnována implementaci standardů GS1 v nemocnicích. Diskutovalo se o zkušenostech ze zavádění sledovatelnosti, o robotizaci ve zdravotnictví, o digitalizaci i 3D tisku. Zkrátka o všech nových, moderních technologiích, které zdravotní péči stále více ovlivňují. Konference byla zahájena moderovanou diskusí o současných trendech ve zdravotnictví z pohledu hostitelské země. Pozvání do diskuse přijal Jörg Pretzel, ředitel GS1 Germany, Dr. Boris Frölich, viceprezident společnosti B. Braun, a finanční ředitel Univerzitní nemocnice v Drážďanech Wilfried Winzer. Hovořili o využití stále většího množství dat, o cloudových řešeních, Internetu věcí i o roli sociálních médií v moderním zdravotnictví.

Zkušenosti z evropských nemocnic

První den konference byl věnován implementaci standardů GS1 v nemocnicích. Své zkušenosti prezentovaly nemocnice z Velké Británie, Německa, Francie a Nizozemska. Většina z nich se věnovala zavedení identifikace pacientů, elektronizace zdravotní dokumentace a automatizace záznamů o provedené léčbě u konkrétní-ho pacienta a zajištění sledovatelnosti medikace i použitých zdravotnických prostředků. Společným jmenovatelem a hybnou silou představených implementací byla potřeba snížit chybovost, zajistit lepší kontrolu poskytované péče, zefektivnit nákup léků, zdravotnického materiálu a zdravotnických prostředků a dosáhnout lepších ekonomických výsledků při soustavném zkvalitňování poskytované péče. Vyšší míra bezpečnosti pacienta byla obvykle zmiňována jako vedlejší, ale významný aspekt zavedených změn. Dalším společným jmenovatelem byla potřeba značení jednotlivých léčebných dávek (tzv. Unit Dose), důraz na využití mobilních technologií a aplikací pro domácí léčbu a sledování jejího průběhu.

Identifikace léčebných dávek a serializace?

O tématu značení jednotlivých tablet se hovořilo i během programu druhého dne konference, který byl věnován značení léčiv a evropské legislativě. Zástupci velkých farmaceutických firem (např. Pfizer, Johnson & Johnson) vnímají problematiku značení na úrovni jednotlivých dávek jako velmi důležitou součást zajištění vyšší bezpečnosti pacienta a také jako základ pro sledovatelnost a kontrolu medikace a hospodaření nemocnic. Je to z jejich pohledu globální požadavek a je nezbytně nutné jej řešit jako globální projekt. Na druhou stranu všichni výrobci jednoznačně konstatovali, že v případě značení jednotlivých dávek neuvažují o zavedení serializace a ani nemají signály z nemocniční praxe, že by na této úrovni serializace byla požadována.

Verifikace léčiv a zdravotnických přípravků v EU

Jedním z velmi očekávaných vystoupení byla prezentace Andrease Waltera, ředitele EFPIA (Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací) a zároveň generálního ředitele EMVO (Evropské organizace pro ověřování léčiv). Hovořil o stavu projektu verifikace léčiv, o průběhu registrace výrobců do systému i o připravovaném přechodu na novou verzi systému, který má proběhnout v červnu letošního roku.

První zkušenosti z implementace protipadělkové směrnice a zavádění systému kontroly léčiv zatím jasně ukazují, že systém nelze vybudovat za rok nebo za rok a půl. Bude to vyžadovat čas, je tedy nutno začít. To byla hlavní zpráva vůči všem evropským zemím. Poslední den konference byl věnován zavádění systému značení zdravotnických prostředků, zejména pak zkušenostem z již fungujícího systému v USA.

GS1 DataMatrix 1 x 1 mm

Z panelové diskuse o současných trendech ve zdravotnictví: Jörg Pretzel, ředitel GS1 Germany a finanční ředitel Univerzitní nemocnice v Drážďanech Wilfried WinzerZ panelové diskuse o současných trendech ve zdravotnictví: Jörg Pretzel, ředitel GS1 Germany a finanční ředitel Univerzitní nemocnice v Drážďanech Wilfried Winze
Zdroj: GS1 CR

Shodou okolností právě na úvod této části konference bylo oznámeno vydání legislativy týkající se UDI i pro EU. Pro identifikaci v rámci evropského systému UDI se aktuálně počítá se třemi standardy. Kromě GS1 bude možno značit zdravotnické prostředky pomocí HIBCC nebo ICCBBA. V souvislosti s UDI účastníky konference zaujala také prezentace Georga Kellera ze společnosti B. Braun. Hovořil o jejich zkušenostech s tzv. přímým značením (tzv. Direct Part Marking), které slouží k trvalému označení lékařských nástrojů nebo implantátů. Uvedl, že GS1 DataMatrix je dnes již možné realizovat i v provedení menším než 2,5 x 2,5 mm. Jako příklad ukazoval lékařské nástroje nesoucí UDI identifikaci ve skutečně extrémně malém 2D kódu o rozměru 1 x 1 mm. Snímání tak malého datového nosiče zajišťovala speciální mobilní aplikace.

UDI: skvělá příležitost k zavedení správné praxe

Velmi zajímavá byla rovněž prezentace Melissy Finocchio, ředitelky pro značení a dokumentaci společnosti bioMerieux. Tato společnost je významným výrobcem zdravotnických prostředků prakticky všech rizikových tříd. Pro implementaci UDI s využitím standardů GS1 se rozhodli nejenom kvůli legislativním požadavkům, ale také kvůli zlepšení interních procesů. Společnost pracovala s více než 15 tisíci různých typů etiket, každá jednotlivá etiketa měla vlastní pravidla. Bylo nutné sjednotit řízení obsahu i formátu všech etiket a UDI posloužilo jako správný podnět k reorganizaci a zavedení standardizace. Manažeři společnosti se soustředili na nákup a instalaci nového HW a SW vybavení a reorganizaci procesů tak, aby měli zajištěnou dostupnost všech požadovaných dat v momentu tisku při dosažení dostatečné kvality tisku. V rámci projektu si pořídili systémový nástroj na správu kmenových dat a generování identifikačních čísel GTIN. A v neposlední řadě zavedli velmi důslednou kontrolu kvality na výstupu z každé výrobní linky. Celý projekt nebyl ani jednoduchý, ani levný! Ale výsledky byly překvapující. Společnost dosáhla prokazatelného zlepšení kontroly výroby, výrazně lepší čitelnosti etiket při optimalizaci jejich obsahu a celkového zpřehlednění. Melissa Finocchio konstatovala, že zavedení systému UDI představuje velmi náročný proces, ale zároveň i skvělou příležitost k zavedení správné praxe.

O autorce – Pavla Cihlářová

avatar: Pavla Cihlářová

ředitelka, GS1 Czech Republic

Je členem regionálního výboru GS1 in Europe, kde se podílí na koordinaci evropských pracovních skupin a projektů. Pod jejím vedením byl mimo jiné zahájen projekt datové synchronizace i užší spolupráce s technologickými i odbornými institucemi.