INTERVIEW: Torben Emborg, Nestlé Česko; Jozef Šimo, Makro C&C ČR

Na sklonku loňského roku přešla Česko-Slovenská iniciativa ECR plně pod záštitu GS1 Czech Republic. Obdobný model je běžný v mnoha zemích, kde je ECR aktivní. Co bude tento krok pro další vývoj platformy a celé spolupráce v dodavatelském řetězci znamenat? Jaké aktuální úkoly před ECR stojí? V netradičním dvojrozhovoru odpovídali předsedové tuzemské iniciativy ECR, generální ředitel Nestlé Česko Torben Emborg a Jozef Šimo, vedoucí oddělení Supply Chain Planning ve společnosti Makro Cash & Carry ČR. 

Máte bohaté mezinárodní zkušenosti. V čem je specifický český trh FMCG?

T. E.: Trh FMCG v Česku se vyznačuje vysokou konkurencí. Ze zřejmých příčin má kratší historii, a i když je dnes poměrně rozvinutý, stále ještě dozrává. Specifický je také svým mimořádným objemem zboží prodaným v promoakcích. Na první pohled se zdá, že promoční aktivity jsou pro spotřebitele prospěšné, ovšem při vysokém objemu slev si nejsem jistý, zda není základní cenová hladina nastavena výše. Spotřebitelé mají navíc tendenci nakupovat do zásoby, problémem může být čerstvost produktů a také celkový komfort nakupování. Pro dodavatelský řetězec pak tato nezdravá úroveň promocí znamená výraznou zátěž.

J. Š.: Český trh je specifický rychlostí, flexibilitou a také maximálním zaměřením na uspokojení potřeb zákazníka. Zatímco v Polsku či Bulharsku jsou procesy nastavené v rámci definovaných požadavků zákazníka, zde se trh snaží ona pravidla měnit a vytvářet nová. Vládne tu větší snaha zajistit proces, který se – ať již z objektivních nebo subjektivních příčin – narušil, tak, aby byl zákazník uspokojen.

Torben EmborgTorben Emborg zahájil svoji kariéru v Nestlé v roce 1990 v rodném Dánsku. Od roku 1994 vedl marketingové oddělení české pobočky. Poté koordinoval rozvoj východoevropských zastoupení v centrále ve Švýcarsku, zastával post generálního ředitele společnosti Nestlé v Rumunsku, dále působil na řídících pozicích v Německu a opět ve Švýcarsku. Generálním ředitelem společnosti Nestlé Česko je od září 2010; ve stejné době stanul jako jeden ze dvou předsedů v čele Česko-Slovenské iniciativy ECR. V ní představuje oblast výroby a současně zaštiťuje projekty spojené s OSA a benchmarkingem.

A pohledem spolupráce v dodavatelském řetězci?

logo NestléT. E.: Naneštěstí nepříliš mnoho retailerů je otevřených pro spolupráci v takové míře, která by byla dostatečná pro další optimalizaci dodavatelských řetězců. Myslím si, že většina maloobchodníků v ČR považuje data spojená s prodeji za velmi důvěrná, a z toho důvodu je poskytují jen velmi neochotně. To je škoda. Kdyby je více sdíleli, byli bychom schopni optimalizovat zásoby, procesy, pravděpodobně bychom dokázali snížit objem znehodnocených potravin atd. Přáli bychom si trochu více transparentnosti a otevřenosti. Její nedostatek je v porovnání s některými jinými zeměmi, kde jsem pracoval, pro český trh specifický. A to je důvod, proč se zakládala iniciativa ECR. Máme dobrou zkušenost ze spolupráce s našimi dodavateli a věřím, že stejných benefitů je možné dosáhnout i na druhém konci dodavatelsko-odběratelského řetězce.

J. Š.: Moderní zákazník je náročný a rychlost, s jakou se mu snaží trh vyhovět, má dopad na veškeré procesy. Dobře to lze ilustrovat na dodací době. Mnoho našich zákazníků dnes pracuje s minimální zásobou a lhůty od vystavení objednávek po jejich dodání se již nepočítají ve dnech, ale v hodinách. Náročnější je též plánování: např. zákazníci ze segmentu gastro plánují ve stále kratších intervalech, aby vyhověli požadavkům hostů, my vycházíme krátkodobému plánování vstříc nabídkou, sezonními produkty apod. a spolupracujeme na splnění daných požadavků v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. Rostou nároky na dostupnost a šíři sortimentu, na poskytování informací zákazníkovi. Potřeba spolupráce je tedy větší než kdy dříve. V porovnání s dobou před několika lety zde vnímám výrazný posun dopředu. Kladně hodnotím spolupráci ve forecastingu nebo v nastavování jednotných procesů. Vykročili jsme na cestu spolupráce, ovšem zdaleka ještě nejsme v cíli…

Z historie ECR Začátkem 90. let byly zahájeny první aktivity směřující ke spolupráci v dodavatelském řetězci s cílem zvýšit jeho efektivitu, více porozumět potřebám nakupujících a lépe je naplňovat. Především velcí hráči – dodavatelé a obchodníci – si začali uvědomovat, že nejlepší cestou je spolupráce založená na vzájemné důvěře, dodržování standardů a na elektronické výměně dat. Na základě podpory těchto aktivit začaly být v jednotlivých evropských zemích postupně vytvářeny národní iniciativy ECR (Efficient Consumer Response, možno přeložit jako účinná zákaznická odezva). První vznikla v roce 1993 v Itálii.
ECR Europe jako regionální organizace sdružující zájmy jak velkých výrobců a dodavatelů, tak i národních iniciativ, byla vytvořena v roce 1994.
Hlavní oblasti, na které se iniciativy ECR zaměřují, jsou: strana poptávky (Demand Side) ve smyslu společného naplňování potřeb zákazníka, strana dodávky (Supply Side), tedy dodavatelský řetězec a jeho efektivita, a oblast technologií (Enabling Technologies), jako je elektronická výměna dat EDI a metody řízení dodavatelského řetězce CRP, VMI, CPFR (tzv. Continuous Replenishment Planning, Vendor Managed Inventory, resp. Collaborative Planning, Forecast and Replenishment). Od svého vzniku do současnosti vzniklo nepřeberné množství metodik, postupů, doporučení nejlepší praxe apod., které je možné sdílet a čerpat z nich zkušenosti.
Začátky ECR v ČR spadají do druhé poloviny 90. let, kdy byly zahájeny první projekty spolupráce a postupně docházelo k nasazování EDI komunikace pro elektronické objednávky a fakturaci. Česko-Slovenská iniciativa ECR byla oficiálně založena v podobě neziskového sdružení v roce 2001.

Jaké hlavní výzvy stojí před trhem rychloobrátkového zboží?


Foto: Jáchym Kliment

T. E.: Po několika letech recese ekonomika roste. Konjunktura se odráží v minimální nezaměstnanosti a výrobní společnosti obtížněji shánějí kvalifikované pracovníky. Současně panuje tlak na mzdy v průmyslu a s ním spojený růst nákladů. Platí to víceméně pro všechny subjekty v dodavatelském řetězci, a to vše v kontextu vysoké cenové soutěživosti, která je pro retail typická. Myslím si, že to trh vede k větší snaze o efektivnější dodavatelský řetězec a nakonec i k větší míře spolupráce a sdílení dat. Řekl bych, že musíme být více inovativní ve smyslu využívání technologií, kdekoliv je to možné, k optimalizaci všeho, co může být optimalizováno. A těch věcí, které se dají zdokonalovat, na českém FMCG trhu není málo. Mnoho se dá učinit ve snižování celkových nákladů, redukci zásob, vylepšení čerstvosti potravin v regálech, v dostupnosti zboží na prodejní ploše. Stále se potýkáme s příliš velkými objemy potravinového odpadu, což je mrzuté. Totéž platí i o odstraňování uhlíkové stopy, a to nikoli pouze na českém trhu. Věřím, že na tomto poli může každá společnost individuálně přispět ke zlepšení, ale kdybychom mohli hlouběji spolupracovat, společně bychom toho dokázali mnohem více.

Jozef Šimo
Foto: Jáchym Kliment

J. Š.: Tou nejdůležitější výzvou je dostupnost zboží. Zákazník si přeje obrovský výběr a my musíme zajistit, aby to, co si vybral, měl k dispozici. Neplatí to pouze o standardním sortimentu, ale také o nabídce v rámci promocí. Jde i o různorodost sortimentu, tedy o novinky, trendové zboží nad rámec standardní nabídky. Druhou hlavní výzvou je e-commerce. Jeho význam roste, zákazníků využívajících daný kanál přibývá. Lze říci, že jde o dominantní trend a my mu chceme jít naproti. Jednou z našich odpovědí na obě výzvy je projekt nového automatizovaného distribučního centra pokrývajícího kompletní sortiment zboží. Jeho otevření je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku. Projektem nového DC v první řadě usilujeme o zvýšení dostupnosti na požadovanou úroveň, přitom chceme dále posilovat sledovatelnost a možnosti účinnějšího řízení zásob zboží s omezenou trvanlivostí. Řadu procesů nastavíme jinak než dosud. Automatizace jde ruku v ruce s kvalitou kmenových dat. Na ni se klade větší důraz a nízká kvalita dat má negativní dopad na efektivitu procesu jako takového, konkrétně např. u zmíněných operací se zbožím s omezenou trvanlivostí. Ale v otázce kvality dat nemám na mysli pouze master data nezbytná pro automatizaci procesu, ale také data pohledem e-commerce, B2C data. Jejich kvalita je z pohledu zákazníka mimořádně důležitá.

Jozef ŠimoJozef Šimo pracuje ve společnosti Makro od roku 2002. Od samého začátku zastával pozice v odděleních logistiky a řízení dodavatelského řetězce. V letech 2010–2012 byl zodpovědný za supply chain management v Metro Bulgaria, odkud byl na dva roky vyslán do polské pobočky Makro. V roce 2014 se vrátil do Makro C&C ČR, kde vede oddělení Supply Chain Planning. Od roku 2015 vystupuje jako spolupředsedající Česko-Slovenské iniciativy ECR, kde reprezentuje skupinu obchodních řetězců a je garantem programů pro rozvoj EDI. Zhruba stejnou dobu působí také ve Výboru GS1 Czech Republic.

Zaměřme se na konkrétní opatření při řešení těchto otázek pohledem vaší specializace v rámci ECR.

T. E.: V ECR se podílím na činnosti pracovní skupiny pro benchmarking. Je to jedno ze schůdnějších témat, na kterém se dokáže většina lidí shodnout. Data se sdílejí anonymně. Poskytují velmi plastický obraz o aktuálním stavu v řadě dohodnutých ukazatelů klíčových metrik. Běžným sbíráním a rozborem těchto dat dokážete všem zúčastněným ilustrovat aktuální stav a výkon jejich dodavatelského řetězce. Tento systém je výhodnější než nákup dat; výstupy jsou relevantní, založené na reálných konkrétních datech. Účastníci projektu z něj mají jasný prospěch. Mohou se jednoduše porovnat s celým průmyslem, identifikovat silná nebo slabá místa a získat inspiraci, kde přidat, kde naopak pokračovat jako dosud. V oblasti e-commerce je spousta práce před námi. Všichni jsou si vědomi rostoucích objemů protékajících tímto kanálem a každý z našich členů ve skupině má zájem více pochopit tuto novou podnikatelskou výzvu. Aktuální vývoj vyžaduje hlubší analýzu a nastává čas začít diskutovat o vybraných společných standardech. Do třetice zde máme téma odstraňování uhlíkové stopy. Je dobré, že zde jdou stranou otázky obchodní soutěže. Problém se týká každého z nás a pro firmy je přirozené se v příslušných aktivitách angažovat. Proto se daří zapojovat různé hráče do iniciativy Lean & Green, aby se společně pokusili redukovat CO2 vznikající v dodavatelském řetězci. Naše společnost také podnikla konkrétní kroky: přestěhováním distribučního centra z jednoho konce města na druhý jsme dosáhli snížení negativního vlivu na životní prostředí. Ovšem jak bylo řečeno, ve spolupráci s ostatními lze dosáhnout mnohem více a současně při optimalizaci dopravy ušetřit. Nakonec řešíme problematiku řízení promoakcí. To je super žhavé téma. Rádi bychom v budoucnu nabídli příklady komplexnější spolupráce dodavatele a obchodníka, kteří se odhodlali jít dále za dnešní běžnou hranici sdílení informací. Tak bychom dosáhli výsledků, které by přinesly inspiraci pro všechny. Pojďme do toho!

logo MakroJ. Š.: Usilujeme o další rozvoj EDI. I přes uspokojivou penetraci elektronické výměny dat a vysoký stupeň důvěry k tomuto řešení bude z hlediska požadavků uživatelů stále co zlepšovat. Např. se chceme soustředit na zprávy PRICAT ne-bo APERAK. V rámci těchto zpráv půjde o diskusi zaměřenou na konkrétní atributy v jednotlivých zprávách, sjednocení kódování pro jednotlivé důvody apod. Dále směřujeme k masové implementaci automatizovaného řešení pro sdílení kmenových dat: tato vize se ve spolupráci s GS1 Czech Republic realizuje v projektu GDSN. Datová synchronizace úspěšně funguje v řadě zemí a nepochybuji, že se zdárně etabluje také v České republice. Co se týče forecastingu, v rámci ECR je třeba větší diskuse o pravidlech sdílení informací a o metodice. Někomu se to může zdát triviální, ale je třeba ujasnit si terminologii. Teprve pak můžeme řádně definovat společné potřeby.

Jak byste zhodnotili rozhodnutí o integraci Česko-Slovenské iniciativy ECR a GS1 Czech Republic?

T. E.: Do ECR jsem se zapojil v roce 2010 po svém návratu do Prahy. Šli jsme cestou pokusů a omylů, vyzkoušeli řadu věcí, z nichž některé fungovaly, jiné nikoli. Možná jsme se zabývali příliš mnoha věcmi naráz, výsledkem je ponaučení, že je dobré předem určit témata a úkoly, se kterými všichni souhlasí a věří, že mají smysl. Jistým zklamáním je nízká angažovanost maloobchodníků a také snad příliš velká fluktuace členů pracovních skupin. V ČR bohužel stále přežívá vnímání dodavatelského řetězce prizmatem konkurence. Dovolte mi parafrázi: Mám-li na stole dort a udělám-li svoji část lépe, mám nárok na větší kus dortu? Nesouhlasím. Myslím si, že je potřeba vnímat spolupráci jako cestu, jak ten dort zvětšit pro všechny. Nebo jiná metafora: Zlepšením spolupráce se zvedne celé moře a všechny lodě s ním. Vím, že to je správná vize. Hlubší integrací s GS1 Czech Republic dosáhneme zjednodušení řízení činnosti, lepšího sdílení zdrojů. GS1 Czech Republic má také mnoho členů, kteří dosud nejsou do ECR zapojeni, takže propojením můžeme zpřístupnit benefity poskytované ECR širší skupině.

logo ECRJ. Š.: Užší spolupráci hodnotím jako krok správným směrem. Oblasti, na které se GS1 Czech Republic a ECR zaměřují, jsou stejné, ale každá z organizací je vnímá svým pohledem: GS1 Czech Republic je sleduje z hlediska definování standardů a terminologie, abychom obrazně všichni hovořili stejným jazykem. Úhel pohledu ECR vychází z procesu jako takového. To znamená, že propojením know-how a užší spoluprací získáme komplexní pohled na danou problematiku, která začíná definováním standardů, nastavením jednotlivých parametrů až po pohled, jenž končí nastavením procesu využívajícího definované standardy. Samozřejmě jde o dlouhodobý proces, ale pokud se podíváme např. na EDI, dnes se považuje za normu, přitom relativně nedávno se k němu přistupovalo s obavami. Pokud se nám v rámci ECR a GS1 – přičemž hovořím i o mezinárodní úrovni spolupráce a inspirace – obdobně podaří posouvat trh směrem k optimalizaci procesů, vítězem bude náš společný zákazník.

Více INTERVIEW: Torben Emborg, Nestlé Česko; Jozef Šimo, Makro C&C ČR

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .