TÉMA: Nařízení EU 1169/2011. Připraveni?

Jaké budou praktické dopady Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům na konečného zákazníka a na subjekty zapojené v dodavatelském řetězci? Vyhláška vstoupí v platnost rok od vydání tohoto časopisu. Je trh připraven? Ptali jsme se představitelů maloobchodního trhu, státních autorit i zástupců technologické sféry.


Zdroj: GS1 

Posouzení dopadů EU 1169/2011

Globální organizace GS1 nechala počátkem tohoto roku zpracovat posudek o dopadech evropské směrnice o regulaci informací o potravinách na všechny subjekty, které jsou zapojeny do dodavatelského řetězce s potravinami. Nejde tedy pouze o výrobce a distributory, ale také o obchodníky, navíc s důrazem na tzv. prodej na dálku. Pod tímto pojmem si lze představit prodej přes internet (e-shop) nebo jakýkoliv jiný způsob prodeje, kde k uzavření smlouvy o prodeji dojde, aniž by se dodavatel se zákazníkem fyzicky střetli.

Posudek se zabývá příslušným nařízením z pohledu, jak a kdy musí být informace k dispozici a kdo je má poskytnout. Nařízení v zásadě staví z hlediska dostupnosti informací o produktu na stejnou úroveň prodej balených potravin v běžném obchodě, kde zákazník má možnost přečíst si veškeré povinné údaje přímo z obalu, a prodej na dálku, kde je zákazník závislý pouze na informacích, které jsou při tomto typu prodeje k dispozici na příslušné webové stránce nebo které mu nabízí daná prodejní aplikace. Z posudku jasně vyplývá, že pokud výrobce nebo distributor nebude schopen poskytovat povinné informace v potřebném formátu, bude pro obchodníka od prosince 2014 jen velmi obtížné potraviny přes internet prodávat.

Základní fakta o povinnostech pro zainteresované subjekty

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům zavádí požadavek na povinné informace, které musí být poskytnuty zákazníkům při prodeji balených potravin včetně potravin dodávaných zařízeními společného stravování a potravin určených pro společné stravování. Stanoví nejenom seznam konkrétních povinných informací, ale definuje i požadavky na způsob prezentace a na jejich dostupnost spotřebitelům. Vymezuje zároveň, že informace musí být k dispozici zákazníkům již v době výběru a objednání produktů, tedy před realizací samotného nákupu. Povinné informace jsou rozděleny do tří kategorií;informace o označení a složení, informace o ochraně zdraví spotřebitelů a bezpečném použití potravin a informace o výživových vlastnostech potravin.


Zdroj: GS1

Jedním z požadavků na informace je také jejich věrohodnost. Nařízení říká, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, především pokud jde o základní charakteristiky potraviny, popisování jejích vlastností a účinků. Informace musejí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné. Odpovědnost za poskytované informace má ten subjekt (provozovatel potravinářského podniku), pod jehož jménem nebo obchodním názvem se potravina uvádí na trh. Pokud není společností sídlící v Evropské unii, je tato povinnost převedena na dovozce, který danou potravinu do Unie dováží. Pokud jde o způsob prezentace či předávání povinných informací o potravinách, je možno využít obalu potraviny, etikety nebo informace uvést na průvodních dokumentech. V případě prodeje na dálku je možno využít webové stránky, letáky nebo jiné vhodné prostředky podporující prodej. Nařízení zároveň varuje, že prodejce nemůže bezdůvodně upravovat informace o potravině, resp. musí dbát na to, aby v případě úpravy nebo změny informace neuvedl spotřebitele v omyl nebo aby jeho přičiněním nebyla jakkoliv narušena ochrana spotřebitele.

Povinné informace o balených potravinách prodávaných v e-shopu: Název potraviny, seznam ingrediencí, množství ingrediencí nebo skupin ingrediencí, alergeny a látky vyvolávající nesnášenlivost, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, podmínky uchování nebo použití, jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, země původu, návod k použití, obsah alkoholu, je-li vyšší než 1,2 %, výživové údaje.

Co reálně přinese vstoupení Nařízení EU 1169/2011 v platnost pro spotřebitele - zákazníka kamenného či internetového obchodu a zákazníka v gastro segmentu?

Nařízení obecně stanovuje a vymezuje údaje, na základě kterých se spotřebitel informovaně rozhodne o koupi konkrétních druhů potravin. Ke zvýšení komfortu dojde především díky zlepšení čitelnosti skrze zavedení povinné velikosti písma v minimální výšce 1,2 mm a povinnosti zvýraznění alergenních složek ve složení potraviny. Na základě povinné informace o výživové hodnotě bude spotřebitel moci nakupované potraviny srovnat.

Dojde ke zlepšení informovanosti spotřebitelů o zemi původu vepřového, drůbežího, kozího a skopového masa (značení země původu se pro tato masa stává povinné; u ostatních produktů zůstává označování země původu obecně stále dobrovolné).

Pokud jde o internetový obchod, je řečeno, jaké informace musí být spotřebiteli dostupné na webové stránce před dokončením nákupu. Co se týká gastro segmentu, zde jde o potraviny nebalené, pro které v případě, že jednotlivé státy neurčí jinak, je podle nařízení povinné pouze uvádění informací o alergenních složkách.

Dodržování nařízení bude kontrolováno standardním způsobem, jako již probíhá kontrola stávajících předpisů nyní dozorovými orgány, např. Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou, případně orgány ochrany veřejného zdraví ve stravovacích službách.

Zdroj: Odbor potravinářské výroby a legislativy, Ministerstvo zemědělství ČR

ANKETA

Jak probíhá příprava na implementaci Nařízení EU 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům ve vaší společnosti?

Pavel Moša, vedoucí oddělení IT, Billa„Požadavky vyhlášky aktuálně splňujeme např. v oblasti informování o alergenech. Vyhlášce 1169 jsme šli vstříc projektem redesignu cenovek a plakátů, ačkoli se původně nejednalo o legislativní požadavek, ale o snahu sjednotit a zpřehlednit informace a vyjít vstříc ohlasům zákazníků. Loni v září jsme provedli redesign cenovek a plakátů. Česká republika připravila pilotní projekt pro ostatní země, kde je skupina REWE aktivní. Plakáty a cenovky jsou standardizované; byly připraveny tak, aby splňovaly požadavky legislativy (nesou informaci o alergenech) a bylo je možné přizpůsobovat dalším změnám podle evropských směrnic. Z hlediska spolupráce s našimi dodavateli s cílem splnit požadavky Nařízení EU 1169/2011: hlavní břemeno spočívá na našich nákupčích a category managerech, kteří jsou o dané problematice informováni a jsou v kontaktu s dodavateli. Velkou pozornost věnujeme skupině produktů našich privátních značek, kde jsme přímo odpovědní za výslednou podobu obalu a správnost informací, které jsou na něm vyznačeny.“

Pavel Moša, vedoucí oddělení IT, Billa

Miloš Hammer, Head of Supply Chain Management CR/SR„Makro Cash & Carry intenzivně pracuje na naplnění Nařízení EU 1169/2011. Mapujeme dostupnost dat a jejich správnost a předávání, jakož i systémové nástroje, které má skupina k dispozici. Výsledkem bude velmi pravděpodobně vylepšení a integrace stávajících nástrojů tak, abychom včas stihli Nařízení EU 1169/2011 splnit.“

Miloš Hammer,
Head of Supply Chain Management CR/SR, MakroCash&Carry

BRIEF INTERVIEW: Stanislav Zrcek, jednatel, Wincor Nixdorf CZ/SK: „Ne multikanálový, ale omnikanálový prodej“

Jaká bude role standardizace v dalším vývoji retailu, který podle všeho bude klást větší důraz na komunikaci se zákazníkem, multikanálový prodej a poskytování více spotřebitelských informací – už kvůli legislativě?

Role standardizace, resp. standardizované a unifikované datové základny dostupné širokému spektru uživatelů, bude v budoucnosti retailu sehrávat významnou roli. Více než pojem multikanálový prodej je aktuálně diskutováno o pojmu omnikanálový prodej – tedy procesu, jenž integruje všechny obchodní aktivity takovým způsobem, který umožňuje interakci se zákazníkem prostřednictvím všech prodejních kanálů (webové stránky, fyzické obchody, chytré telefony, on-line katalogy, sociální média, samoobslužné kiosky, domácí počítače, herní konzole…).

Tedy stejná standardizovaná data dostupná z různých přístupových zařízení a různě definovaných prodejních procesů. Nové procesy umožňují více možností vizualizace doprovodných informací o výrobku. Ty mohou být charakteru marketingového (obrázek, upozornění na akce), informačního (nutriční hodnoty, alergeny…) případně legislativního (zajištění sledovatelnosti, zdravotní nezávadnosti, případně bezpečnosti).

Stanislav Zrcek
Stanislav Zrcek
Zdroj: Wincor Nixdorf CZ/SK

Jak vidíte budoucnost využívání datových katalogů v dodavatelském řetězci pro retail?

Pro skutečné nasazení omnikanálového prodeje je to nezbytné. Předpokládám, že vytvoření standardizovaných on-line datových katalogů představuje nemalou výhodu pro obě strany – výrobce i obchodníka. Uplatnění principů omnikanálového prodeje zvyšuje frekvenci kontaktů s koncovým zákazníkem. Dochází k vyšší možnosti poznat jeho potřeby a poskytnout informace pro možnosti jejich širšího uspokojování, a tím se tato informace stává zdrojem dalšího finančního užitku.

Jakým způsobem se naznačený vývoj promítne na prodejní ploše z hlediska nabízených služeb zákazníkovi a souvisejícího HW?

První konkrétní případy nového inovativního odbavení zákazníka vidíme již dnes. V ČR byla úspěšně nasazena technologie samoobslužného skenování a samoobslužného placení. Tyto projekty přecházejí do fáze roll-outů. Obchodníci se svými zákazníky komunikují prostřednictvím digitálních médií přímo na prodejní ploše, v on-line obchodech existuje celá řada zajímavých vychytávek pro chytré telefony umožňujících řadu zajímavých nákupních dobrodružství (srovnávač cen on-line, on-line vinotéka, on-line recepty). V budoucnosti si nákup připravím na svém webovém profilu a v prodejně, řekněme na vyhrazeném parkovišti, nákup pouze vyzvednu. Obchodníci se jednoduše přizpůsobují trendu – jejich zákazníci jsou on-line, proto jejich systémy/obchodní kanály také musí být on-line! Evidujeme značnou změnu v chování zákazníků – tedy náchylnost k porovnávání a neformálnímu šíření informací. V neposlední řadě bych zmínil pojem rychlostní revoluce, a to ve třech konkrétních případech: rozhodování – kdykoliv / nakupování – jakkoli / získání – kdekoli.

O autorce – Pavla Cihlářová

avatar: Pavla Cihlářová

ředitelka, GS1 Czech Republic

Je členem regionálního výboru GS1 in Europe, kde se podílí na koordinaci evropských pracovních skupin a projektů. Pod jejím vedením byl mimo jiné zahájen projekt datové synchronizace i užší spolupráce s technologickými i odbornými institucemi.