Standardizace v kosmetickém sektoru postupuje

Důležitá zpráva pro kosmetický sektor! V polovině července vstoupilo v platnost Nařízení EU 1223/2009 pro sektor kosmetických výrobků, jehož cílem je posílení bezpečnosti evropských spotřebitelů. Nařízení je závazné pro výrobce, distributory, obchodní řetězce, ale týká se rovněž přímého prodeje a oblasti služeb – kosmetických salonů apod.

Regulace stanovuje postupy pro stahování produktů ze sítě, definuje soubor povinně uváděných informací o produktech a zavádí pravidla pro identifikaci produktů a jednotlivých subjektů v rámci celého dodavatelského řetězce.

Zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví zákazníků kosmetického sektoru v zemích EU má zajistit Nařízení EU 1223/2009. Regulace vstoupila v platnost 11. července 2013. Na regionální organizaci GS1 in Europe se nyní obracejí výrobci kosmetiky a další subjekty zapojené do dodavatelského řetězce v tomto sektoru. GS1 in Europe jim pomáhá definovat správnou praxi tak, aby byli schopni splnit požadavky regulace při dosažení maximální optimalizace.

 

Zkušenosti z francouzského trhu

Splnit nařízení Evropské komise je nyní prvořadým úkolem výrobních i distribučních společností působících v oblasti kosmetiky. Dobrou zprávou pro lokální firmy je fakt, že mohou čerpat ze zahraničních zkušeností. Průkopníkem je francouzský trh. V evropské kosmetické velmoci je každoročně v oběhu více než 67 miliard kusů obchodních položek, aktivních je zde 160 firemních značek.

Právě zde se výrobci a dodavatelé selektivní kosmetiky (LVMH, Sephora, Marionnaud, Douglas, Beauty Success, Nocibé, Puig, Chanel, L’Oréal Luxe, Clarins, Hermès, Coty, Printemps, Galerie Lafayette, Une heure pour soi, Procter & Gamble, Interparfums a Passion Beauté) zapojili do pracovní skupiny, která se pod vedením GS1 France a ECR France zabývá identifikací produktů a optimalizací logistických procesů již od roku 2011.

V návaznosti na první výsledky různých iniciativ implementovaných ve Francii se v polovině roku v Paříži konala schůzka pracovní skupiny GS1 in Europe Luxury Cosmetics Working Group za přítomnosti účastníků z dvanácti evropských zemí (Španělsko, Polsko, Turecko, Německo, Rusko, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Irsko, Francie a v neposlední řadě Česká republika). Jedním z hlavních výstupů této pracovní skupiny je evropské doporučení pro identifikaci logistických jednotek, EDI zprávy a standardizaci produktových listů určených pro výrobce a distributory v sektoru selektivní parfumerie v Evropě. Přijetí těchto logistických pravidel garantuje optimální sledovatelnost v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce a také výrazné zvýšení produktivity různých logistických procesů.

Evropské nařízení: spolupráce i v rámci organizací

Implementace tohoto nařízení napomohla také užší spolupráci mezi francouzskými profesními organizacemi. Francouzská federace selektivní kosmetiky a Federace kosmetického průmyslu společně vypracovaly návrh série provozních příruček pro snadnější orientaci ve výše uvedeném nařízení. „Tyto příručky jsou určeny ke vzdělávání. Poskytují jasné a stručné vysvětlení nových povinností, které vyplývají z nařízení o kosmetických přípravcích,“ uvedla Marie-Hélène Morinová, generální ředitelka francouzské federace selektivní kosmetiky (Federation Francaise Parfumerie Selective, FFPS). Manuály obsahují podrobnosti týkající se kontroly při příjmu zboží a zároveň postupů, které by měly být dodrženy v případě závažných nežádoucích účinků v souvislosti s použitím konkrétního kosmetického přípravku. „Pro maximalizaci praktického využití těchto příruček obsahují některé z nich připravené formuláře, které mohou prodejci kosmetiky využívat přímo v praxi. K dispozici jsou také informační sady pro nákupčí, které bude možno nalézt na našich webových stránkách od července 2013,“ doplnila Marie-Hélène Morinová.

Příručky jsou distribuovány také prostřednictvím Evropské federace prodejců parfémů. Maloobchodníci v celé Evropě tak mohou využívat tuto kompletní sadu nástrojů, aby mohli co nejlépe zabezpečit dodržování evropské směrnice.

Německo: osmnáctkrát více padělků!

Intenzivní práce na přípravě realizace projektu GS1 in Europe pokračovaly až do doby uzávěrky časopisu. Cílem aktivit je vytvoření příručky pro subjekty zapojené v dodavatelských řetězcích s názvem GS1 Guidelines for the Luxury Cosmetics Supply Chain in Europe, a to jak na evropské úrovni, tak především v jednotlivých zemích, které projekt aktivně podpořily. Koordinátoři projektů z účastnických zemí si vyměnili zkušenosti na společném setkání projektového týmu konaného v září v Kolíně nad Rýnem.

Trh selektivní a luxusní kosmetiky v Německu v meziročním srovnání 2011 a 2012 zaznamenal 18násobný nárůst výskytu padělků kosmetiky. Pokračování tohoto trendu by bylo mělo devastující účinek na celý sektor. Padělky představují samozřejmě značné ekonomické ztráty vlastníkům značky a výrobcům. Zároveň však mají zásadní dopad na značku z pohledu spotřebitele a jeho důvěru: představují bezpečnostní riziko! Kvůli složitému dokazovacímu procesu je oblast výroby a distribuce padělaného zboží bohužel mimořádně atraktivní pro praní špinavých peněz. Na straně významných výrobců, distributorů a prodejců se tak dostává do popředí téma ochrany výrobků proti padělání a využití RFID technologií.

Důraz na kvalitní kmenová data a datovou synchronizaci

Velmi aktivně k celé problematice přistupují ve Španělsku. Semináře a školení pořádané členskou organizací GS1 Spain s podporou významných distributorů a obchodních řetězců napomohly zvýšit připravenost k využívání standardů GS1 v oblastech značení zboží, EDI komunikace i sdílení kmenových dat s využitím GDSN. V plánu na další období prezentovaném v Německu je rozšíření řešení pro podporu sdílení produktových dat a obrázků pro konečného spotřebitele. Současně dojde k uvedení řešení pro komplexní zajištění stahování výrobků z trhu (tzv. Product Recall).

Michael Krings, výkonný ředitel společnosti Douglas Germany, v závěru workshopu v Kolíně nad Rýnem uvedl, že společnost Douglas v Německu je „ECR driven“ – její prioritou je eliminace bariér v dodavatelském řetězci soustředěním se na potřeby spotřebitele. Součástí „genetické informace“ společnosti je spolupráce v dodavatelském řetězci a využívání principů, postupů a metod ECR. Neméně důležité je dodržování a využívání standardů GS1. Hlavní uváděnou příčinou nedostupnosti zboží na regálu je problém s kmenovými daty! Zároveň však bylo uvedeno, že ačkoliv potřebu sdílení kmenových dat nikdo nezpochybňoval, samotná příprava a realizace projektu GDSN trvala čtyři roky. A to včetně pilotního projektu mezi společnostmi Douglas a COTY Int.

Doporučení, které z této zkušenosti vyplývá, se dá shrnout do apelu: Začněte co nejdříve, nečekejte na nic nebo nikdy neskončíte. Důležité je rovněž postupovat krok za krokem – začít s logistickými daty B2B, následně řešit B2C data, obrázky…

RFID v luxusní kosmetice

Tak, jako přechod na elektronické objednávky přináší benefit dodavatelům a zavedení elektronických faktur obchodníkům, znamená zavedení GDSN přínosy pro všechny (včetně logistických firem).

Velmi zajímavý je rovněž koncept distribuční logistiky využívaný společností Douglas. Dekorativní a selektivní kosmetika je z distribučního centra vychystávána v plastových boxech, které mají integrované RFID tagy. Tyto pak plní jak roli identifikační, tj. informace o obsahu boxu, tak roli bezpečnostní z hlediska snižování ztrát. Příjem a doplňování zboží jsou pak velmi efektivní, neboť položky jsou srovnány podle kategorií na prodejní ploše. Přechod na tento způsob distribuce má další pozitivní efekt z hlediska udržitelného rozvoje. Technicky řešení splňuje požadavek na 100% kvalitu načtení. Takto vysoké spolehlivosti zatím není možné dosáhnout v případě značení jednotlivých položek.

Projektová schůzka v Rotterdamu

Problematice standardizace v sektoru selektivní kosmetiky byla věnována samostatná sekce v rámci programu konference GS1 in Europe Forum. Hlavním cílem bylo aktualizovat poznatky z průběhu prací na projektu v jednotlivých zemích, dohodnout hlavní priority na další období a posílit výměnu zkušeností a informovanost mezi členy projektového týmu.

Rovněž byla potvrzena některá dílčí rozhodnutí týkající se externí komunikace o projektu směrem k hlavním hráčům v sektoru a posílení komunikace a podpory malým výrobcům. Jedním z hlavních závěrů byla rovněž dohoda o vytvoření souboru nástrojů, které umožní subjektům působícím v sektoru kosmetiky lépe se zorientovat v požadavcích vyplývajících z Nařízení EU 1223/2009 a dosáhnout rychleji požadovaných změn.

Průběh realizace projektu v České republice Analýza trhu prováděná během podzimu formou on-line dotazování ukázala značné rozdíly v úrovni využívání standardů GS1, a to především mezi velkými výrobci a distributory, kteří dodávají zboží do obchodních řetězců, a menšími regionálními výrobci. Edukativní činnost bude tedy jednou z hlavních priorit v nastávajícím období. S projektem, jeho přípravou a realizací byli rovněž seznámeni zástupci kontrolních a regulačních orgánů – Státního zdravotního ústavu a ministerstva zdravotnictví. Naší další prioritou bude ustanovení společné pracovní skupiny zastupující výrobce a distributory, obchodníky a kontrolní a regulační orgány. Hlavní náplní této pracovní skupiny pod koordinací GS1 Czech Republic bude přijmout společná pravidla, co se týče nejlepší logistické praxe v sektoru selektivní a dekorativní kosmetiky, harmonizovaná s výstupy evropského projektu.

BRIEF INTERVIEW: Jan Martinec, CEO, CWJ24

Kde spatřujete nejvýznamnější dopady nové legislativy?

Nejzásadnější dopad směrnice EU 1223/2009 v ČR vidím v článku 7, zabývajícím se tracebilitou. Nedostatkem směrnice je, že vymezení, co se rozumí „identifikovat distributory“, zatím zcela chybí. Někteří naši velcí zákazníci (retail) si tento článek vyložili tak, že vyžadují na dodacích listech uvádění šarží od distributora. Naše distribuční centrum postupně implementuje provoz v šaržích, což si vyžaduje nemalé náklady a výrazně zpomaluje a komplikuje distribuci.

O jaké komplikace jde?

Jen někteří dodavatelé dodávají strojově čitelné šarže na originálních homogenních kartonech, každý dodavatel má jinou podobu takové etikety, chybí jakýkoliv evropský standard. Shrnuto do bodů:

  • Heterogenní kartony se musí řešit na úrovni kusu
  • Žádný výrobek nemá strojově čitelnou šarži na jednotlivých kusech, např. u řasenek není ani fyzicky možné, aby byla čtena z výrobku, tím, jak je malá a u každého typu umístěna jinde
  • Každý výrobce kóduje šarži jinak, pro každého výrobce tak musí platit jiná pravidla identifikace ve skladu
  • EDI komunikace nebo jiná elektronická alternativa datové výměny s výrobci je zatím v zárodcích a plánech, vstupem je pouze tištěný dodací list, kde jsou šarže uváděny.

Je trh tuzemské výběrové kosmetiky na novou legislativu připraven?

Beauty segment není připraven na její plnění a ani být nemůže. Například uvádění šarží na dodacích listech začali výrobci poskytovat až ve druhém čtvrtletí, a to pouze v tištěné podobě, protože neexistuje nastolená žádná standardní datová synchronizace v tomto segmentu mezi výrobcem a lokálním distributorem (zpravidla z důvodu velkých finančních a technických investic).

Kde vnímáte úzká místa v systému?

Problém vidím v případě třístupňové distribuce (výrobce - distributor - retailer):

  • Velký výrobce používá v zemích jako Česko, Slovensko a Maďarsko lokální distributory, aby optimalizoval své náklady, ale není připraven je napojit do svého systému a poskytovat elektronickou výměnu kmenových dat a dokumentů, kterou mají dcery v Německu a Francii, běžící na stejném ERP.
  • Malý výrobce nemá technické možnosti, aby něco takového měl vůbec v elektronické podobě ke sdílení do zahraničí. Jsme rádi, že vůbec uvádí čárové kódy a snaží se je neměnit.
  • Retailer přenese zákonnou povinnost na distributora, aby mu dodal požadovaná data.
  • Distributor musí nákladně vyrovnat technickou nerovnováhu v celém řetězci a čekat, než bude pro výrobce ekonomicky opodstatněné inovovat sdílení dat a informací.

Západoevropský beauty segment je velmi konzervativní a platí zde úměra čím luxusnější značka, tím menší objemy zboží a tím také větší potřeba plné automatizace obchodních procesů. V tomto případě tedy legislativa opět předběhla přirozený vývoj obchodního modelu a nutí vynakládat dodatečné finanční prostředky, aniž je to ekonomicky opodstatněné.

O autorovi – Tomáš Martoch

avatar: Tomáš Martoch

Business Development Senior Manager, Národní koordinátor Česko-Slovenské iniciativy ECR, GS1 Czech Republic

Je odpovědný za další rozvoj využívání Systému GS1 v nových sektorech. V období let 2008 – 2013 působil na pozici ředitele dceřiné společnosti GS1Servis.cz. Začátkem roku 2011 byl jmenován národním koordinátorem aktivit sdružení Česko-Slovenská iniciativa ECR, ve které jsou zastoupeni nejvýznamnější dodavatelé v sektoru rychloobrátkového zboží, maloobchodních řetězců a poskytovatelů služeb. V současné době odpovídá rovněž za přípravu národní platformy evropské Supply Chain Iniciativy.