NGPI: Nová éra standardní identifikace

Před 40 lety byla ve Spojených státech do obchodní praxe zavedena standardní datová sekvence, GTIN, Global Trade Item Number, která ve spojení s čárovými kódy EAN/UPC znamenala zásadní zlom v obchodní praxi. Prvotním cílem a hybnou pákou nebyla celosvětově jednoznačná identifikace stále narůstajícího počtu produktů, případně úsilí o hladký průchod položek v procesech dodavatelského řetězce, ale prostá snaha o eliminaci nadále ekonomicky neudržitelného manuálního zadávání cen jednotlivých produktů na platebních terminálech. Globální společnost prošla v uvedeném období nevídaným, přímo erupčním vývojem. V digitálním věku, zdá se, stojíme před dalším, stejně závažným zlomem. Máme se ho obávat?

Každé prodejní místo bude muset být vybaveno kamerovými snímači.
Každé prodejní místo bude muset být vybaveno kamerovými snímači.
Zdroj: GS1

Zákazník má právo na přesné informace

Ve 4. čtvrtletí roku 2011 bylo zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Nařízení řeší celou škálu povinného značení produktů, tj. zejména obecných informací, taxativně vyjmenovaných a doplněných o některé nové povinné údaje z oblasti alergenních látek a nutričních hodnot. Z velké části se jedná o nové požadavky s dopadem na celý sektor potravinářského průmyslu.

Cílem nařízení je poskytnout konečnému spotřebiteli takové informace ve formě jednoduchých a srozumitelných údajů, aby byl schopen učinit způsobilý výběr druhu potraviny, tj. produktu, o který má zájem.

Nařízení současně řeší i palčivý problém dostupných informací při prodeji „na dálku“, tedy s využitím internetových obchodů. Zde jsme hlavně v poslední době svědky zvyšujícího se množství nedostatečných či zkreslených informací o nabízených produktech, jejich nízké kvality a stále se zvyšujícího počtu falz se zamlženým původem. Poslední z vyjmenovaných problémů představuje hrozbu, která (zvláště u rychle se kazících potravin, doplňků stravy a léčivých přípravků) představuje časovanou bombu s možnými fatálními dopady na zdraví.

Výsledky analýzy využitelnosti standardních datových nosičů
Výsledky analýzy využitelnosti standardních datových nosičů
Zdroj: GS1

Identifikace produktů nové generace

Globální organizace GS1 ve spolupráci s TCGF (The Consumer Goods Forum), zástupci globální sítě zhruba 400 klíčových výrobců, obchodníků a servisních organizací ze 70 zemí, připravila projekt nové generace identifikace produktů NGPI (Next Generation Product Identification). Tato společná aktivita si klade za cíl nalézt taková reálná řešení, která umožní v široké praxi za ekonomicky únosných podmínek uplatnit vybrané standardní doplňkové informace, zvýšit transparentnost a sledovatelnost produktů v rámci existujících logistických řetězců.

Jaké jsou základní otázky a související oblasti řešení?

  • Zajištění komplexních informací o produktu konečnému spotřebiteli – zajištění přesných informací vztahujících se ke každé variantě produktu
  • Zajištění přesných dat on-line a pro mobilní zařízení – dosažení shody v rozsahu informací na obalech a na webových stránkách, dat důvěryhodných a snadno dosažitelných
  • Zajištění minimálního narušení funkčnosti na pokladně a v rámci dodavatelských řetězců
  • Zajištění přesnějších informací k dílčím variantám produktů

První výstupy NGPI

Projekt byl zahájen ve 2. čtvrtletí 2013. Prvním krokem bylo provedení vstupních analýz a následné určení povinných doplňkových informací, které je nutné řešit v kontextu Nařízení EU 1169/2011 s využitím standardních struktur a standardních datových nosičů. Výstupem je definice 5 nejdůležitějších informací, které by bylo vhodné kódovat:

  • PVN, Product Variant Number, identifikace varianty produktu, která se váže k minoritní změně produktu. Dosavadní praxe řeší tzv. významnou změnu produktu přiřazením nového GTIN podle existujících Pravidel pro přiřazování GTIN. Ukazuje se, že uplatňovat tuto praxi i v případě změn minoritních (např. nevýznamná změna složení produktu vedoucí k nevelké změně počtu kalorií), které však mohou být relevantní pro zákazníka, je ekonomicky nezvládnutelné. Důvodem je hrozba ohromného nárůstu počtu GTIN a souvisejících problémů v příslušné administrativě, jako jsou například zalistování nových položek, realizace slevových akcí, reálná možnost nárůstu počtu případů „vyprodaná zásoba“, nedorozumění v dodávkách apod. Někteří výrobci odhadují celkovou roční ztrátu vyvolanou přiřazováním velkého množství nových GTIN ve výši až 6 % obratu! Obchodníci odhadují zvýšené náklady při nárůstu nových položek o 6000–8000 kusů ročně v rozsahu 2–3 %.
  • Číslo šarže, partie jednoznačně vázané na širokou problematiku transparentnosti a fungujícího systému nezbytné sledovatelnosti.
  • Datum exspirace související s vybraným portfoliem zejména rychle se kazících potravin, potravních doplňků a léčiv.
  • Sériové číslo produktu pro vybrané okruhy zejména dražších položek.
  • URL, Uniform Resource Locator, unikátní webová adresa, na které jsou informace o produktu pro zákazníka dosažitelné on-line.

Vybrané doplňující informace k existujícím GTIN zakódované ve standardních datových nosičích
Vybrané doplňující informace k existujícím GTIN zakódované ve standardních datových nosičích
Zdroj: GS1

K plnohodnotnému návrhu nedílně patří i rozbor ekonomických aspektů možných změn. Tak například neměnné informace, které je možno realizovat přímým tiskem na obalech či obalových materiálech v rámci procesu jejich výroby, představují obvykle minimální zvýšení nákladů. Oproti tomu informace dynamického charakteru (datum exspirace, číslo šarže, případně číslo sériové), které musí být realizovány až v závěru procesu výroby produktu, mohou přinášet výrazné doplňkové náklady. Tyto náklady mohou být charakteru jednorázového, například na pořízení příslušných zařízení, ale též opakovaného, například na nákup spotřebního materiálu. Významným problémem v oblasti nákladů může být i forma technologicky vynuceného omezení rychlosti balicích linek.

Převažuje mírný optimismus

Představitelé realizačního týmu věří, že tento komplex změn je v postupných krocích reálný, a to i za časově stísněných podmínek, neboť Nařízení EU 1169/2011 je ve většině bodů vázáno na finální termín 13. 12. 2014. V současné době existuje řada standardních nosičů Systému GS1, které jsou schopny nést část nebo veškeré výše uvedené standardní informace. Jaké jsou však reálné možnosti uvedení takových změn do praxe? Jak se projeví doplňkové informace při snímání v místě prodeje? Neohrozí přidaný datový obsah současnou efektivitu odbavování jednotlivých položek na pokladně? Máme se obávat zahlcení systémů a časových ztrát?


Zdroj: GS1

Provedené analýzy potvrzují, že většina obchodníků je již dnes schopna snímat GTIN nejen ze základních nosičů typu EAN/UPC, ale též z vyspělejších 1D symbolů – zejména moderní symboliky GS1 DataBar. Někteří obchodní partneři už nyní mohou kódovat doplňková data. Využití 1D symbolů znamená ve většině případů pouze náklady na úpravu softwarů stávajících zařízení. Technicky pokročilé 2D kódy, GS1 DataMatrix a GS1 QR kód, plně způsobilé nést celou škálu diskutovaných standardních informací, jsou nám však pro praxi ještě asi 10 až 15 let vzdáleny. Tento fakt je dán jednoznačnou potřebou výměny snímačů na platebních terminálech, neboť současné laserové systémy jsou pro dekódování uvedených 2D symbolů nepoužitelné.

Perspektivy realizace

Realizační tým představil několik reálných variant dalšího vývoje a možností řešení spojených s Nařízením EU 1169/2011. Obchodní partneři budou moci volit v zásadě mezi následujícími možnostmi identifikace:

  • Pakliže je dosavadní GTIN dostatečnou informací pro obchodní procesy, bude využito beze změn současného nosiče EAN/UPC a informace pro zákazníka bude kódována v 2D symbolu, který ale nebude snímán na pokladně. Tento symbol ponese veškeré potřebné informace pro zákazníka, minimálně GTIN + PVN + URL.
  • Pokud je dosavadní GTIN informací nedostatečnou a pro obchodní procesy bude vyžadováno PVN, bude možno využít symbol GS1 DataBar Expanded, se schopností nést většinu potřebných informací. Jestliže bude k dispozici dostatečný prostor, je tento základní model možno doplnit o 2D kód se stejnou funkcí jako v předešlém bodu.
  • Ve výhledu deseti a více let bude možno počítat s postupně převažujícím využíváním datově flexibilních 2D kódů s nejvyšší garancí uvedení všech potřebných standardních informací. Každá pokladna musí být pro tento případ vybavena snímači kamerového typu. Tato podmínka reálně posouvá využívání 2D kódů do oblasti střednědobého výhledu, neboť není nutno řešit pouze problematiku nákladů, ale též např. důležitou oblast efektivity průchodu přes platební terminály.

Obchodní partnery nečeká lehká cesta

Nařízení EU 1169/2011 představuje pro celý potravinářský sektor velkou výzvu, masivní úkol, který zejména v době všeobecné recese nebude přijímán s nadšením. Důvody jsou však zásadní – informovanost zákazníka, snížení rizika prodeje pro zdraví nebezpečných potravin a potravních doplňků, vyšší transparentnost a možnost sledovatelnosti produktů vedoucí k možnosti precizního stažení vadného zboží z trhu.

Dobrou zprávou se jeví první výsledky provedených analýz, které potvrzují relativně vysoké procento partnerů, kteří jsou schopni již dnes využívat pokročilé 1D kódy, především vybrané symboly z rodiny GS1 DataBar. Podle zmiňované studie je dnes již 86 % snímačů schopno ihned dekódovat informace z těchto vyspělých datových nosičů (případně po dílčí nenáročné změně softwaru). Celkem 56 % současně provozovaných snímačů je již schopno dekódovat i doplňkové informace ze symbolů GS1 DataBar Expanded. Oproti tomu nutná hardwarová změna před využíváním 2D symbolů limituje současné schopnosti načítání dat v této oblasti do globálně zanedbatelného 1 % snímačů a posouvá horizont masivního uplatnění do vzdálenějšího období.

Máme se tedy obávat nadcházejícího zlomu – tj. nastupujících změn v oblasti identifikace produktů?

Určitě ne. Vždyť každý z nás je zákazníkem a pro zákazníka jsou změny připravovány.

O autorovi – Michal Bílý

avatar: Michal Bílý

zástupce ředitele, GS1 Czech Republic

Zastřešuje oficiální externí aktivity směřující k rozšíření znalostí o Systému GS1 a pečuje o komunikaci mezi uživateli a providery. Také zajišťuje školení a širokou škálu marketingových a obchodních aktivit. Je členem odborné poroty „Obal roku“.