OLMA, a.s.: expediční sklad, elektronická výměna dat, projekt kontroly čárových kódů a plánovaný projekt rozšíření automatické identifikace na příjmu komponent

Největší mlékárenská společnost na Moravě, společnost OLMA, denně zpracovává půl milionu litrů mléka. V loňském roce dodala na trh rekordních 200 milionů produktů v kelímcích. Ve svém olomouckém závodu provozuje vysoce moderní automatizovaný sklad pro expedici výrobků. Spolu se sofistikovaným intralogistickým hardwarem ve velké míře využívá systémy pro automatickou identifikaci – standardizované prvky Systému GS1 i interní řešení. Aktuálně společnost investuje do výroby: v tomto roce uvádí do provozu novou linku.

Zapojení do systému EAN: 1990

Nahlédněme do archivu druhého největšího zpracovatele mléka v ČR: V roce 1992 OLMA značila pomocí čárových kódů EAN dvanáct výrobků. Dnes je značeno již kolem dvou set aktivních výrobků!

Projekt expedičního skladu z roku 2004

Výrobní program akciové společnosti OLMA (součást holdingu Agrofert) tvoří pět hlavních produktových skupin: Čerstvá a trvanlivá mléka a smetany, Jogurty a kysané mléčné výrobky, Dezerty, Máslo, máselné melanže a rostlinné tuky a Sušená mléka. Celých 70 % produkce je značeno symboly EAN-13 (spotřebitelská a obchodní balení) a v omezené míře také čárovými kódy EAN-8. „Zbytek představuje komoditní výroba sušeného mléka, které není určeno pro koncové spotřebitele,“ upřesňuje Daniel Cikánek, výrobní ředitel společnosti OLMA.

V roce 2006 společnost přistoupila ke značení palet s využitím GS1–128 v novém expedičním skladu. V rámci WMS byl později doplněn modul, který pro každou expedovanou paletu generuje individuální jedinečný SSCC kód. Implementace modulu pro přípravu logistických etiket GS1 ELE plynule navázala na instalaci výškového zakladačového systému a jeho integraci do stávajícího WMS. V Olmě fungují dva zakladačové systémy. Starší byl postaven před realizací projektu expedičního skladu, jedná se o sklad UHT produktů, který není chlazený. Jeho kapacita je 1700 paletových míst. I tento sklad byl napojen na WMS a palety do něj ukládané jsou označeny etiketami s SSCC kódy. Druhý zakladačový systém (s kontrolovanou teplotou) bezprostředně navazuje na expediční sklad. Jeho kapacita je 2600 paletových míst.

Systém řízeného skladu je provázán s výrobní částí pomocí automatické identifikace na bázi interních kódů (značení obchodních a logistických jednotek). WMS pokrývá také oddělení výškových regálových zakladačů. Managementu umožňuje sledovat pohyb všech palet od okamžiku sjetí z výrobního pásu po expedici.

Komplex plně transparentních intralogistických procesů je mimořádně efektivní, a navíc zcela vyhovuje přísným nárokům na vysledovatelnost výrobků (i ve skupině tzv. skládaných palet). To se mj. pozitivně odráží na externích auditech. Systém pomohl výrazně snížit chybovost při expedici (nedochází k záměnám výrobků), umožňuje rychlou inventuru skladů a poskytuje přesné informace o stavu zásob. Je neocenitelným pomocníkem při kompletaci skládaných palet a identifikaci výrobků a jejich šarží.

Kompletní set vyměňovaných zpráv EDI
Vstupní zprávy: ORDERS, APERAK, AUTACK, COMDIS9
Výstupní zprávy: CONTRL, IFTMAN, DESADV, INVOIC

Elektronická výměna dat

Historie elektronické výměny dat v Olmě začala na přelomu let 1998/1999; impulz přišel ze strany obchodního partnera Makro. První využívanou zprávou byla ORDERS. Dnes je ze strany retailerů nejvíce vyžadována zpráva INVOIC; pro výrobce je nejpřínosnější zpráva ORDERS. Zpráva ORDERS je zpracována automatizovaným procesem a převedena do ERP systému jen s minimálním zásahem uživatele. Tím dochází k výraznému snížení chybovosti pořízení objednávek do systému. Přesně a rychle pořízená objednávka do ERP systému se promítne do správné a přesné dodávky objednaného zboží odběrateli.

OLMA by uvítala využívání zprávy PRICAT a zprovoznění elektronického katalogu zboží. „Každý řetězec má jiný systém zadávání údajů. Pro obchodní zástupce je poměrně složité databáze udržovat s každým partnerem zvlášť,“ říká Karel Rychlý, vedoucí IT společnosti OLMA. Zalistování nových výrobků je ve stavu takovéto roztříštěnosti komplikované a nese s sebou riziko přípravy chybných EDI objednávek z hlediska množství zboží, identifikace ap. „Proces zalistování je zvláště složitý při zavádění nestandardních balení, jako jsou různé multipacky, mixy ap.,“ pokračuje Karel Rychlý. Podle něj by bylo zavedení jednotného elektronického katalogu obrovským přínosem pro eliminaci chybovosti v obchodní komunikaci. „Z praxe víme, že chybně zalistovaný EAN kód pro objednávání přes EDI má za následek chybnou dodávku, kdy místo požadovaných kartonů dodáme odběrateli kusy apod. Náprava takové nepřesnosti je velmi zdlouhavá a vyžaduje do procesu opravy zapojit několik řídicích článků na stranách odběratele i dodavatele,“ vysvětluje Karel Rychlý. Dnes je objednávání zboží postaveno na správně zadaných datech v systémech dodavatele i odběratele. Nákupčí odběratele jen vybírá z nastavených údajů v systému, který je provozován na centrále odběratele.

OLMA a projekty kontroly čárových kódů

OLMA neustále inovuje svoji produktovou nabídku, sází na nové koncepty obalů (jako první na českém trhu zavedla např. PET obaly pro čerstvé mléko) i neotřelý design. „Ne vždy jsme měli u všech nových výrobků 100% bezproblémovou čitelnost čárových kódů,“ přiznává Daniel Cikánek. Ztížené dekódování některých symbolů potvrdily projekty kontroly kvality čárových kódů, které iniciovaly společnosti Globus, Ahold a Billa. V několika případech musel výrobce zajistit zvětšení rozměrů kódu, popř. posunutí kódu. Specifické potíže se objevily u průhledných obalů, u nichž po naplnění produktem došlo ke změně kontrastu povrchu obalu, další problémy se vyskytly u potahovaných PET lahví, u kterých designér nepočítal s deformací čárového kódu v důsledku smrštění obalu po jeho aplikaci na láhev.

Všechny tyto potíže jsou vyřešeny. Management společnosti si je nyní dobře vědom důležitosti, jakou má správně provedený čárový kód. „Tuto problematiku konzultuji s obchodním ředitelem, který je ve styku s výrobci obalů a grafickými studii nejčastěji, a zdůrazňuji, že kromě designu musí být věnována patřičná pozornost i technické stránce obalu,“ vysvětluje Daniel Cikánek. Příkladná spolupráce mezi odděleními logistiky, resp. IT a obchodu posílila po zmíněných systematických kontrolách kvality.

Budoucí projekty: rozšíření automatické identifikace na příjmu komponent

Intralogistické procesy a procesy v rámci expedice jsou po realizaci velkorysých projektů s využitím nejmodernějších hardwarových řešení a sofistikovaného software transparentní, robustní a velmi efektivní. Nyní se management dívá na stranu vstupů do výroby. Pilotní projekt automatického příjmu se společnosti OLMA podařilo dokončit ve skladu obalových materiálů s dodavatelem kelímků. Společnost Greiner zasílá palety označené kódy GS1–128. Vzhledem k velkým objemům dodávek (roční spotřeba kelímků závodu překračuje šestnáct tisíc palet) automatická identifikace proces příjmu velmi usnadňuje. Vedení společnosti by si přálo obdobná řešení zavést také s dalšími dodavateli komponent vstupujících do výroby. Překážkou je nedostatečná ochota dodavatelů měnit zavedené systémy. „I když je řešení prakticky připravené, je těžké se domluvit na jeho zavedení do praxe,“ říká Daniel Cikánek. „Např. dodavatelé kontejnerů s ovocnými složkami mají své interní systémy značení a zatím je těžké je přimět k zavedení standardizovaného řešení na bázi GS1–128,“ uzavírá Daniel Cikánek.

O firmě – Redakce GS1 INFO 859

avatar: Redakce GS1 INFO 859

Magazín INFO 859 je pravidelným periodikem, vycházejícím vždy v červnu a v prosinci. Je zdrojem aktuálních informací o standardech GS1 pro přesnou identifikaci produktů, zařízení, služeb a obchodních partnerů, jakožto i pro odpovídající komunikaci mezi nimi.