GDSN: Jak dál v kvalitě kmenových dat?

S nástupem využívání elektronické komunikace formou standardních strukturovaných zpráv EDI – EANCOM v polovině 90. let se objevila problematika kmenových dat o produktech. Středem zájmu se stala jejich kvalita a potřeba sdílení. Téma začalo být diskutováno na pracovních setkáních ECR, především v souvislosti s EDI. Projekt datové synchronizace sice v ČR odstartoval, ale aktuálně stagnuje. Zdržováním zavedení globální datové synchronizace se vzdalujeme vyspělým trhům – přinese zlepšení zvýšení nároků na B2C data?

Logický koncept byl navržen jednoznačně: v prvním kroku musí být zajištěn přenos kmenových dat o výrobcích (včetně aktualizace), na jejichž základě bude možné vytvořit objednávku a následně dodací list a fakturu tak, aby byly eliminovány případné následné problémy způsobené nekvalitními kmenovými daty o produktech.

Ujíždí nám vlak?

Na základě deklarovaného zájmu a podpory významných obchodních a dodavatelských společností byl sdružením EAN Česká republika v období let 1999–2000 iniciován projekt Národního katalogu EAN. Následně byl v roce 2001 připraven technický projekt Elektronického zalistování výrobků.

Původně deklarovaná podpora ze strany obchodních a dodavatelských společností – s tím, jak interně docházely k poznání nutnosti nezbytných procesních a organizačních změn – bohužel postupně vyprchávala. Prioritou se stalo řešení EDI komunikace pro objednávky a faktury. Problematika kmenových dat, jejich sdílení a kvalita ustoupily do pozadí. Byla tak promarněna unikátní příležitost? V zemích, které zahájily projekty elektronických katalogů v období let 1998–2002 (např. Nizozemsko, Španělsko, Francie, Norsko, Švédsko, Finsko, Austrálie, Nový Zéland a další), jsou služby datových katalogů a synchronizace dat velmi úspěšné. Tyto služby se nadále rozvíjejí a expandují do dalších sektorů. Jsou také připraveny na budování infrastruktury pro B2C – poskytování informací o produktech pro konečného spotřebitele.

Vývoj ve světě jednoznačně směřoval k definování standardů pro sdílení kmenových dat a v rámci organizace GS1 bylo věnováno nemalé úsilí k vytvoření globálních standardů pro datovou synchronizaci a kvalitu dat GS1 GDSN. Přitom mohly být zúročeny zkušenosti ze zemí, které provozovaly elektronické katalogy a budovaly příslušnou infrastrukturu.

Pilotní projekt pro Jednotu České Budějovice v rámci skupiny COOP

V roce 2008 zahájila činnost servisní organizace sdružení GS1 Czech Republic, GS1Servis. cz, s. r. o. Jedním z hlavních cílů bylo vybudování infrastruktury pro poskytování služeb datové synchronizace a podpory kvality dat. V roce 2009 byl úspěšně realizován pilotní projekt, kterého se účastnilo celkem dvanáct vybraných dodavatelů v segmentu drogerie a kosmetiky. Tato skupina dodavatelů byla vybrána obchodními řetězci Globus ČR a Makro C&C. Pilotní projekt a přínosy GDSN byly vyhodnoceny v závěrečné zprávě zveřejněné na začátku roku 2010. Na základě úspěšné realizace pilotního projektu a deklarované podpory ze strany obchodních řetězců (AHOLD ČR, COOP Centrum, Globus ČR a Makro C&C) bylo zahájeno výběrové řízení s dodavateli služeb pro GDSN. Do finálního výběru prošly dvě nejvýznamnější společnosti s globální působností – SA2Worldsync a 1Sync. Finálním rozhodnutím Výboru sdružení GS1 Czech Republic byla vybrána společnost SA2Worldsync. V roce 2012 došlo k fúzi společností SA2Worldsync a 1Sync a tímto spojením vznikl nejvýznamnější poskytovatel těchto služeb na globální úrovni – společnost 1Worldsync.

Rok 2011 proběhl ve znamení velmi intenzivních příprav jak na straně obchodních řetězců, tak i dodavatelů. Celkově prošlo školeními přes 300 osob z více než 200 dodavatelských společností. V roce 2012 byl rovněž připraven a realizován pilotní projekt pro Jednotu České Budějovice v rámci skupiny COOP.

Nekvalitní data: ztráta miliardy liber za pět let

Jaký je současný stav využívání datové synchronizace na bázi globálních standardů GS1 GDSN na českém trhu? Bohužel ani po tolika letech a vynaloženém úsilí nedošlo k reálnému průlomu a úroveň využívání je velmi nízká. Vyspělost – především procesní a organizační, ale do jisté míry samozřejmě i technická – je na straně obchodních řetězců velice slabá. Navíc přetrvává jev, který už bereme na vědomí tak trochu automaticky – kdy neefektivita na straně obchodníka je přenášena na dodavatele. Přitom zkušenosti ze zahraničí jsou naprosto jednoznačné – čím menší je trh, tím důležitější je využívat standardy. Neefektivita způsobená neschopností zavést a využívat globální standardy dopadá plně na všechny aktéry – obchodní řetězce, poskytovatele logistických služeb, výrobce a distributory a ve finále samozřejmě na konečného spotřebitele – zákazníka.

V rámci projektu Data Crunch realizovaného ve Velké Británii byly celkové ztráty v maloobchodním sektoru zapříčiněné nekvalitními kmenovými daty a neefektivitou komunikace stanoveny na jednu miliardu liber kumulativně v průběhu pěti let. Trh v České republice je sice šest až sedmkrát menší než ve Velké Británii, přesto můžeme na základě této metodiky odvodit, že ztráty z nezavedení standardních postupů pro sdílení kmenových dat, nerealizování nezbytných souvisejících organizačních a procesních změn v uplynulých 10 letech způsobily sektoru maloobchodu celkovou ztrátu kolem jedné miliardy korun.

Návrat ke kulatému stolu?

Těžko říci, zda skutečnou změnu přinesou tvrdá čísla anebo zda ke změně může dojít pod tlakem regulačních opatření. Nařízení Evropské komise č. 1169/2011 s platností od konce roku 2014, které se týká označování potravinářských výrobků, či nařízení č. 1223/2009 pro kosmetické výrobky a další regulační opatření způsobila – zatím alespoň v západní, z tohoto pohledu stále vyspělejší Evropě – svého druhu revoluci. Přivedla totiž zástupce většiny významných evropských retailerů k jednomu stolu s cílem vytvořit jednotný evropský model pro kmenová data a definovat závazné postupy pro sdílení informací o výrobcích pro spotřebitele.

Je tedy zjevné, že ke změnám dojde dříve nebo později i na českém maloobchodním trhu. A je možné jen zalitovat promarněného času, úsilí a vložených prostředků, že nemohly být využívány již dříve.

O autorovi – Tomáš Martoch

avatar: Tomáš Martoch

Business Development Senior Manager, Národní koordinátor Česko-Slovenské iniciativy ECR, GS1 Czech Republic

Je odpovědný za další rozvoj využívání Systému GS1 v nových sektorech. V období let 2008 – 2013 působil na pozici ředitele dceřiné společnosti GS1Servis.cz. Začátkem roku 2011 byl jmenován národním koordinátorem aktivit sdružení Česko-Slovenská iniciativa ECR, ve které jsou zastoupeni nejvýznamnější dodavatelé v sektoru rychloobrátkového zboží, maloobchodních řetězců a poskytovatelů služeb. V současné době odpovídá rovněž za přípravu národní platformy evropské Supply Chain Iniciativy.