30 let Systému GS1 u nás: Standardní identifikace a podpora logistických procesů

V letech 1997–1998 v ČR probíhal projekt automatické identifikace, který neměl z hlediska rozsahu a míry inovace v zemi obdoby. Cílem projektu bylo zavést identifikaci výrobků na úrovni palet a vysledovatelnost zboží od surovin až po finální výrobky v síti osmi závodů Čokoládovny, a. s. (v té době joint venture společností Nestlé a Danone).

Pouhých patnáct let od zavedení systému EAN se podařilo postoupit od prosté identifikace výrobků pro obchod k sofistikovaným řešením pro sledovatelnost – a jak dále zjistíme – i pro elektronickou výměnu dat.

Dodavatelský řetězec byl v Čokoládovnách kompletně řízen ze strany společnosti Nestlé, která v té době využívala informační systém NeCom (Nestle Commmercial). V rámci tohoto IS se zaváděl nový subsystém pro řízení skladu, DIS (Distribution Inventory System), který umožňoval rozdělit celkové zásoby na jednotlivé palety.

Hlavním informačním médiem systému měla být v té době u nás dosud nevyužívaná logistická paletová etiketa podle standardů EAN International s osmnáctimístným kódem SSCC, který je světově unikátní. „Projekt spočíval v nastavení intralogistických procesů ve výrobních závodech a informačním systému tak, aby bylo možné využívat standard,“ říká Stanislav Lego, který byl za projekt odpovědný z pozice manažera logistických služeb ve společnosti Čokoládovny.

Motivací k projektu byla snaha využívat přesnější informace o zásobách; stejně důležitým faktorem byla sledovatelnost produkce. „Zavedením paletových etiket nejen pro hotové výrobky, ale také pro suroviny a meziprodukty jsme byli přesně schopni určit, jaké suroviny vstoupily do výrobku.“ Projekt zajistil přesnou identifikaci konkrétní palety, v případě problémů umožnil zajištění konkrétních komponent nebo obalů.

Sledovatelnost byla dotažena až na úroveň expedice z centrálního distribučního skladu, který byl od roku 1999 plně outsourcován, a to jak v případě palet homogenních, tak i heterogenních (bylo možné určit, z jakých homogenních palet byly sestaveny a kterému zákazníkovi byly odeslány). Do DC směřovalo zboží z celkem osmi závodů, identifikace palet byla zavedena v každém z nich.

Důležitost důkladného školení zaměstnanců
Poměrně velké časové nároky (až 50 % z doby trvání projektu) mělo důkladné proškolení zaměstnanců až na úroveň obsluhy výrobní linky. Právě důraz na trénink zaměstnanců ve výrobě a důkladné vysvětlení podstaty zcela nového systému se projevil jako zásadní pro úspěch projektu.

Nástup automatizovaného hardwaru pro sklady

Pilotní projekt, který byl následně zaveden do ostatních továren společnosti Čokoládovny, byl realizován v největším závodě společnosti, opavské Opavii. Přes svůj dosud bezprecedentní rozsah i míru inovace si vyžádal relativně krátkou dobu: kompletní síť závodů označovala palety logistickými štítky pouhých osmnáct měsíců od zahájení úvodní studie. Projekt přitom zahrnoval významné zásahy z hlediska hardwaru včetně vybudování jednoho z prvních automatizovaných skladů v ČR. V opavském závodě byl instalován šestipatrový zakladačový systém s bezobslužným vozíkem typu shuttle.

Logistická etiketa byla v té době naprostou novinkou nejen u nás, ale v celé Evropě. Míst, kde by bylo možné se seznámit se systémem, bylo kriticky málo. „Prvním ze závodů, kde jsme mohli načerpat nezbytné know-how, byla továrna Nestlé v Nizozemsku, která vyráběla tyčinky Nuts. Globální standard tam byl zaveden kvůli potřebě vysledovatelnosti surovin – oříšků, které jsou více než jiné výrobní komponenty náchylné na kontaminaci toxiny,“ vysvětluje Stanislav Lego. „Druhou realizaci jsme studovali ve Velké Británii v továrně ve městě Belwyn. Závod General Cereal Partners zde vyráběl cereálie pod značkou Nestlé pro trh celé Evropy.“ Zde byl podle Stanislava Lega systém automatické identifikace doveden k dokonalosti: pomocí přiřazení pracovníka k úkolu naskenováním čárového kódu z jeho bezpečnostní helmy byla zajištěna vysoká produktivita práce; závod přitom sběr dat využíval ke zlepšování operativního výkonu továrny.

Strategické rozhodnutí a sázka na budoucnost

Know-how pro definování logistické etikety podle globálního standardu pak poskytlo sdružení EAN Česká republika v osobě Jaroslava Martinice.

Projekt byl výjimečný také svým vizionářstvím. Zadání vzniklo uvnitř společnosti s cílem zefektivnit interní procesy, zvýšit produktivitu práce a zajistit přehled o zásobách a produkci. K rozhodnutí využít v té době veškeré dostupné benefity automatické identifikace společnost nebyla dotlačena zvenčí, jak tomu bývá dnes běžně. Sama se rozhodla, s vizí dalšího budoucího využívání systému. „Vize propojení automatické identifikace na bázi paletové etikety s elektronickou komunikací EDI se začala naplňovat později.

Strategické rozhodnutí uživateli systému přineslo konkurenční výhodu a sázka na budoucnost se mu vyplatila,“ vysvětluje Stanislav Lego proč bylo pro Čokoládovny, a. s. výhodné nabídnout logistické řešení s přidanou hodnotou a nečekat, až k němu bude společnost donucena trhem ad hoc. To v daném projektu platilo i o zajištění principu sledovatelnosti.

Rozdělení EAN Československo na EAN Česká republika a EAN Slovakia

Dne 1. června 2013 uplynulo 20 let od doby, kdy předseda slovenské Správy štátných hmotných rezerv Peter Ryška založil Národné centrum EAN Slovakia. To byl první krok k tomu, aby se Slovensko mohlo stát plnoprávným členem EAN International (Česká republika se stala nástupnickým státem po Československu).

Byl to začátek vyjednávání o rozdělení majetku a dokumentů Centra správy systému EAN, který byl součástí Správy federálních hmotných rezerv ČSFR. Od tohoto data započala jednání s bruselskou centrálou o schvalování statutu národní organizace a vzájemných právech a povinnostech mezi nástupnickou organizací v ČR a jejím nově vzniklým protějškem na Slovensku.

Po řadě jednání ředitelů národních organizací Jaroslava Martinice a Miroslava Štaffena a konzultacích s EAN International byla schválena dohoda mezi oběma stranami. Československý prefix 859 zůstal nástupnické organizaci – ČR, Slovensko dostalo nový prefix (858); slovenské firmy mohly používat prefix 859 do konce roku 1995 nebo do vyčerpání zásob obalů. Dohoda obsahovala také rozdělení členských příspěvků.

S použitím materiálů GS1 Slovakia

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .