30 let Systému GS1 u nás: První čárové kódy EAN v maloobchodě v RVHP

Dalším z významných momentů v rozvoji automatické identifikace byly projekty prvních obchodních domů s moderními pokladními systémy na bázi čárových kódů EAN. S čárovými kódy EAN jako s prvkem komplexního pokladního řešení se českoslovenští spotřebitelé poprvé setkali v Domě elegance v Praze.

Význam tohoto pilotního projektu využití čárových kódů na pokladnách není dodnes plně doceněn, a to i přes skutečnost, že (spolu s projektem norem na úpravu využití systému EAN) byl vůbec prvním v zemích RVHP a měl sloužit jako vzor pro další implementace ve státech s plánovaným hospodářstvím. Počátky rozvoje IT v Československu sahají do druhé poloviny 70. let.

Jakýmsi československým Silicon Valley byla dvojice podniků se zkratkami PVT a PORS: Obsluhu státního aparátu informačními technologiemi zajišťoval státní Podnik výpočetní techniky, podnikovou sféru vnitřního obchodu obsluhovala tzv. Početnická a organizační služba.

Mamutí organizace PORS zabezpečovala služby pro většinu obchodních a výrobních podniků vnitřního obchodu, které neměly vlastní nákladnou výpočetní techniku: zpracovávala výstupy pro podniky od oběhu surovin a zboží přes finance po personalistiku. Jaroslav Hilscher, obchodní manažer společnosti Apatyka servis, v PORSu vytvářel komunikační subsystémy sálových počítačů, později již z pozice vedoucího provozu výpočetního střediska.

Pro ilustraci: 3500 pořizovacích pracovišť PORS spotřebovávalo pro tisk sestav pro vnitřní obchod přes 2000 tun papíru ročně. Organizace se 4500 zaměstnanci provozovala kolem 110 sálových počítačů, již v té době disponovala zařízením na strojové čtení i ručně psaných dokumentů.

V roce 1983 založil Jaroslav Martinic pracovní skupinu zástupců výrobních podniků, která měla za úkol uspokojit požadavky západních exportních partnerů na značení vyvážených produktů čárovými kódy EAN domácí výroby. Do skupiny se zapojilo i ministerstvo vnitřního obchodu, pod něž spadal PORS. Pracovní skupina současně zkoumala možnosti využití čárových kódů v ČSSR.

První pokus o zavedení obchodního informačního systému proběhl v družstevním obchodním domě Družba na Václavském náměstí. Systém nebyl pro nedostatek financí na provozní materiál plně uveden do provozu, jeho fungování se omezilo pouze na vzájemně izolované pokladny (k identifikaci zboží byl využíván čárový kód jiného standardu než EAN). Osobou Jiřího Bělobrádka, vedoucího odboru na ministerstvu obchodu, byla skupina personálně propojena s československou misí při RVHP, v jejímž rámci spolupracovala ministerstva obchodu spřátelených států. ČSSR jako první země socialistického bloku se zkušenostmi s automatickou identifikací toto téma přinesla do Rady vzájemné hospodářské pomoci. V RVHP pro danou oblast vznikla pracovní skupina, jejím sekretářem byl jmenován Jaroslav Hilscher: „V rámci skupiny se mj. koordinovaly plány na výrobu technických zařízení pro maloobchod, jako byly pokladny, váhy apod.“ (V RVHP v té době existovali pouze dva výrobci pokladen – v Bulharsku a SSSR).

„Naším hlavním příspěvkem se měl stát pilotní projekt obchodního domu,“ pokračuje Jaroslav Hilscher. Zadání získalo status státního výzkumného úkolu (dnešními slovy grantu). Dům elegance, prodejna luxusní dovozové módy, byl zřízen ve výstavní budově z 19. století v Praze na Příkopech. „Infrastrukturu projektu tvořil pokladní systém ADS Anker se snímači čárových kódů Intermec,“ vysvětluje Jaroslav Hilscher, který za pokladní systém využívající čárové kódy ve standardu EAN odpovídal.

Realizace řešení si vyžádala pouhý rok: projekt, který se měl stát vzorem pro obchodní domy v dalších zemích RVHP, byl štědře financovaný.

Obchod byl otevřen 1. července 1985. Zboží neopatřené kódy od výrobců se značilo etiketami, které se tiskly na místě. První moderní maloobchodní dům na našem území ukončil svoji činnost v roce 1990.

dalších projektů, z nichž některé již nebyly v důsledku změny režimu dokončeny. Současně došlo k ukončení vývoje čs. pokladních systémů (v podniku ZVT Banská Bystrica). Otevření trhu umožnilo příchod vyspělých zařízení západní provenience; např. v obchodním domě Růže na pražském Chodově byly instalovány systémy zn. IBM.

Po zastavení prvních státem řízených projektů maloobchodních prodejen s automatizovanými pokladními systémy nastalo v oblasti automatické identifikace krátké přechodné období, kdy se nově vznikající soukromé maloobchodní subjekty do projektů komplexních pokladních systémů zatím pouštěly jen sporadicky. Ke startu masivního rozšiřování čárového kódu EAN v maloobchodě došlo na přelomu let 1991/1992.

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .