30 let Systému GS1 u nás: Nástup digitálního tisku

Polygrafickému průmyslu, který s technologií tisku čárových kódů na bázi filmových předloh v oblasti výroby standardních symbolů EAN dominoval, začala v úvodu 90. let konkurovat počítačová reprodukce tisku. Nástup digitálního (termotransferového, inkjetového a laserového) tisku etiket pomohl masivnímu rozšíření automatické identifikace do výroby a distribuce a tím i rozvoji moderní logistiky.

Rozvoj v počítačové reprodukci tisku na etikety umožnily rozšíření používání čárových kódů mimo konvenční polygrafické technologie. Nové tiskové metody zajistily rychlé, kvalitní a levné značení výrobků či komponent pomocí samolepicích etiket s čárovými kódy i v malých sériích. A právě pro malonákladové tisky se tyto počítačové technologie začaly používat. Tiskem na etiketu přímo z PC bez nutnosti výroby tiskových předloh se celá aplikace zlevnila a zefektivnila. Zákazník si mohl tisknout tolik etiket, kolik zrovna potřeboval, odpadly zásoby nespotřebovaných etiket v případě změny výroby, na každou etiketu bylo možné tisknout unikátní číselné řady či výrobní šarže. Všechna tato data mohla být převedena do čárového kódu a strojově zpracována pomocí ručních čteček a později přenosných terminálů.

Kromě značení výrobků přinesla tato technologie i obrovský posun v logistice. Možnost značení logistických jednotek čárovými kódy připravila půdu pro pozdější rozmach systémů řízeného skladu a sledování toku výrobků napříč dodavatelským řetězcem.

Převrat v tisku čárových kódů shodou okolností připadl na období počátků skutečného využívání systému EAN v České republice. Tuto éru provázelo nadšení z potenciálu automatické identifikace, které sdílel celý čerstvě vznikající trh. Z pohledu sdružení EAN Československo to bylo období propagace automatické identifikace spojené s intenzivní spoluprací se vznikajícími technologickými společnostmi, které dovážely zařízení pro výrobu etiket s čárovými kódy a zařízení na jejich dekódování. Jednou ze společností, která se podílela na různých osvětových projektech, je tradiční dodavatel řešení pro automatickou identifikaci firma, ETIGRAF, s. r. o., která zahájila svoji činnost již v roce 1990. „Prezentace nových technologií v té době probíhala v terénu,“ vzpomíná Jaroslav Bém, zakladatel společnosti ETIGRAF, s. r. o., který společně s Jaroslavem Martinicem a dalšími propagátory automatické identifikace, jako byli zástupci firem – např. KODYS, ICS Identifikační systémy, DROPTOP a BARTECH, navštěvoval uživatele systému EAN a jejich zákazníky či prostě zájemce o automatickou identifikaci. „Osvěta byla poměrně náročná, vždyť automatická identifikace byla do té doby téměř neznámým pojmem,“ doplňuje Jaroslav Bém. „Ohlasy odborné i laické veřejnosti však byly velmi pozitivní a živý zájem lidí o přínosy nových technologií nás moc těšil a inspiroval.“

Od černobílého provedení k barvě

První termotransferové tiskárny, které se na našem trhu objevily, byly od firmy TEC a měly tiskové rozlišení 197 dpi. V té době nejprodávanější model tiskárny TEC B-30 byl prvním zařízením dovezeným do Československa. Pro logistické etikety je nejpoužívanější rozlišení tisku 203 dpi. Pro výrobkové etikety, kde je důraz na drobné písmo a jednoduchou grafiku, je nejrozšířenější rozlišení 300 dpi. Tiskárny s vyšším rozlišením 400, 600 dpi jsou využívány jen ve specifických podmínkách. Využití je hlavně v elektrotechnickém průmyslu, kde je kladen důraz na vysokou kvalitu velmi malých čárových kódů.

V posledních letech se stále více začíná využívat i technologie vícebarevného termotransferového tisku.„Protože přibývá poptávka po řešení plnobarevného tisku s náročnou grafikou, ale ve velmi malých výrobních sériích, začíná se ke slovu dostávat i inkoustová technologie z role na roli,“ vysvětluje Jaroslav Bém.

Obaly na výrobcích se v posledních letech velmi změnily. Ve spoustě případů se opět vrací řešení tisku klasickými polygrafickými technologiemi, a právě proto význam digitálního tisku roste v aplikacích, kde je potřeba používat na etiketách proměnné hodnoty, data, výrobní šarže apod. Funkce etikety je tak v určitých segmentech nenahraditelná. Logistika, automobilový, farmaceutický a elektrotechnický průmysl jsou nosnými segmenty pro používání digitálních technologií pro tisk. Největším uživatelem vícebarevného termotransferového tisku je chemická výroba, avšak barevné rozlišení etiket se stále více používá i pro logistické značení.

Plnobarevný digitální tisk (inkjet, laser) splní požadavky zejména u grafických etiket, kde je požadavek na špičkovou kvalitu jako v případě vinařských a kosmetických etiket, nebo v případě dárkových a personalizovaných etiket.

O autorovi – Mikuláš Černý

avatar: Mikuláš Černý

odpovědný redaktor, Redakce GS1 INFO 859

Odpovědný redaktor časopisu GS1 Czech Republic INFO 859 a koordinátor projektu GS1 Czech Republic www.rfid-epc.cz .